Loňská sezona měla Chrisi Froomovi přinést páté prvenství v Tour de France. Vyrovnal by se jím rekordmanům Jacquesi Anquetilovi, Eddy Merckxovi a Miguelu Indurainovi. Místo toho přišlo komplikované zranění a pak další výpadek. Korona pauza. Problém? Zdá se, že ne. „Teď se ani po dlouhých a těžkých trénincích druhý den necítím unavený. Ráno mám zase chuť do další přípravy,“ pochvaluje si Froome dlouhý odpočinek od kolotoče závodů.

Stále ještě lídr týmu Ineos, nebo spíše jeden z lídrů, přiznává: „Dělám všechno pro to, abych se dostal na dřívější úroveň, anebo ještě dál. Mladíci jako Evenpoel, Pogačar a Bernal pozvedli laťku cyklistiky do nebývalé výšky. Je neuvěřitelné, kam se už v tak mladém věku dostali. Pokud je my „oldies“ máme porážet, musíme ze sebe dostat ještě víc než v minulosti.“ Ačkoli se může zdát, že Froome dovedl společně s týmem přípravu k dokonalosti, rezervy v ní zjevně spatřuje. „Je třeba věnovat se ještě pečlivěji výživě,“ říká Froome v rozhovoru pro nizozemský internetový magazín Helden. Detaily rozsáhlého pojmu výživa cyklisty ovšem neupřesňuje.

O budoucnosti Chrise Frooma se spekuluje celé jaro. Změní dres? Zatím spíš ne. Mezi 29. srpnem a 20. zářím pravděpodobně uvidíme souboj v cyklistice dosud nevídaný. Jestliže se v minulosti fanoušci kochali bitvami dvou lídrů z jedné stáje, například LeModa s Hinaultem či Frooma s Thomasem, tentokrát se do boje o vítězství v Tour de France nejspíš pustí hned celá trojice jezdců ve stejném dresu – Froome, Thomas a Bernal. Všichni tři už vítězné pocty na Champs Élyseés zažili a každý z nich si nepochybně myslí, že právě on se má stát vítězem Tour de France 2020. Froome zcela určitě, když říká: „Moje odhodlání toho dosáhnout je enormní. Šest měsíců bez kola mi dodalo mimořádnou energii a chuť. Když končím dlouhý a těžký trénink, už se těším, až ráno znova zatlačím na své limity!“

Zdá se, že pětatřicetiletému Froomovi přestávka zjevně prospěla. Není z pokročilých třicátníků sám. Po „korona pauze“ se s nebývalou chutí pustil do přípravy například také pětinásobný veslařský mistr světa Ondřej Synek, kterému bude letos v říjnu osmatřicet. Jeho trenér Milan Doleček si pochvaluje, s jakou chutí se pustil do své devatenácté (!) sezony v elitní kategorii. Tyto dva příklady nejsou zřejmě ojedinělé. Bude zajímavé napříč sportovními odvětvími sledovat, jak si odpočinutí „staří mazáci“ letos povedou. A především napřesrok v olympijské sezoně. Přestože většinou prohlašují, že je odložení olympijských her mrzí, zdá se, že jim přestávka spíš prospěla. Čas objektivně pracuje proti nim. Za rok budou zase o rok starší, což je ovšem skutečnost nejspíš podružná. Pro trenéry zajímavý podnět k přemýšlení – tahle vynucená přestávka. Málokterý by si v klasické sezoně troufl svým svěřencům naordinovat v jarním přípravném období „udržovací improvizovaný trénink“, jaký většina sportovců vynuceně absolvovala po řadu týdnů. Ukazuje se, že může existovat přínosnější přístup k tréninku, než je „dokonale vypracovaný plán přípravy“. Ukazuje se, že i ve sportu platí: Šedivá je teorie, zelený strom života…

Text: Manfred Strnad       Foto: CN