Světový rekordman v hodinovce na klasickém kole Ondřej Sosenka má sice momentálně jiné starosti (zítra se má stát otcem syna Ondřeje!), ale letošní smršť úspěšných pokusů o rekord podle nových pravidel ho přesto výrazně motivuje – chce získat světový rekord zpět. Zatím mu chybí souhlas UCI, ale ten by měl přijít ve chvíli, kdy vstoupí do systému biologického pasu. Veškeré kontroly a procedury s ním spojené si ovšem bude nejspíš muset uhradit sám. „S tím počítám,“ říká uchazeč o světový rekord. Také mu momentálně chybí odpovídající výkonnost. „Pracuju na ní, ale bude to ještě trvat…“ je Ondrovi jasné. A také mu chybí úplný základ úspěšné jízdy na 60 minut – nástroj. Tedy bicykl splňující kritéria pravidel, která pro hodinovku UCI letos v létě nově stanovila. A na tom se už také intenzívně pracuje. Kolo pro hodinovku vzniká u firmy Festka na pražských Vinohradech. S fotografem Pavlem Myškou jsme se tam zašli podívat zrovna ve chvíli, kdy Ondrovi „brali míry“. 

Festka je firma založená v roce 2010 někdejším úspěšným závodníkem Michaelem Mourečkem. Vyrábí rámy nejen z karbou, ale také Sosenka a Moureček.klasické z oceli a znovu „oprašuje“ materiál kdysi vychvalovaný a později opuštěný – titan. Kolo Ondry Sosenky však bude z karbonu. Vysoce modulové karbonové vlákno dodají Japonci, jak je jejich dobrým zvykem, ale jde o to, co s tím vláknem udělají „zlaté české ručičky“. Proč zvolili technici Fetky právě karbon a nikoli třeba titan? „Protože nabízí největší možnosti a speciálně pro hodinovku je karbon nejvhodnější,“ vysvětluje zatím obecně Michal Moureček. A proč je právě karbon nejvhodnější zrovna pro hodinovku? „To kolo musí být extrémně pevné. Nepočítá se s možností pádů – to je velká výhoda. Můžeme pevnost dotáhnout v podstatě k dokonalosti,“ doplňuje bývalý závodník se současnou vizáží Robinsona Crusoe.

Znamenají jeho slova, že Sosenkovo kolo pro hodinovku bude sice extrémně pevné v tahu, ale sooučasně křehké? „Samozřejmě to nemůžeme s křehkostí přehnat. Aby bylo pevné ve všech směrech se postará speciálně upletené vlákno,“ říká Moureček. Trubky „upeče“ firma ze Sušice, ostatně Michael odtud pochází… Vysvětluje, jak přesně dokáží poskládat všechna karbonová vlákna tak, aby celek vytvořil optimální vlastnosti – údajně na rozdíl od karbonových kol velkých firem, které používají technologie nezaručující stoprocentní kontrolu nad směřováním všech vláken karbonového materiálu.

Sedlo.Fajn, technologie výroby trubek mají ve Festce „zmáknutou“, ale jak z nich vytvořit rám podle pravidel hodinovky? „Nejprve jsme vytvořili ideální Ondrův posed bez ohledu na pravidla (viz. fotografie). Ten by se však neměl moc lišit od konečného posedu, ale stále čekáme na morfologickou výjimku od UCI. Týká se především předsazení řidítek před osou předního kola – u cyklistů nad 190 centimetrů může být delší. Morfologickou výjimku by měl ovšem dvoumetrový Sosenka bez problémů dostat,“ je si z logiky věci jistý Moureček.

Nejprve se vyrobí testovací rám a s ním se bude dál pracovat. Musí se zohlednit například délka klik, které jsou v případě Sosenky extrémně dlouhé. Jestliže většina cyklistů uvažuje o délce klik v rozmězí 170 – 175 cm, Ondra Sosenka běžným výrobcům moc darosti nedělá. Jejich kliky jsou pro něho nepoužitelné. Volba zní: 200, nebo 205 cm?  „Rozměry rámu musí samozřejmě od začátku respektovat výrazně delší kliky než je obvyklé, ale ty nejvhodnější si Ondra nakonec vybere podle aktuální výkonnosti – podle frekvence šlapání, se kterou se do hodinovky pustí,“ vystětluje Michael Moureček.

Takže – větší silou, nebo vyšší frekvencí? „To zatím nevím. Fyzicky se zlepšuju. Ještě před Vánoci absolvuju další test. Výsledek by měl být Moureček u počítače. lepší než minule (pozn. 4. listopadu – viz PelotonSport: Hodinovku nevzdávám!), ale vím, že to ještě nebude na oslavování,“ říká Ondra Sosenka, který však v nejbližších hodinách pádný důvod k oslavě mít bude. „Rodinu teď stavím na první místo, ale přípravu neošidím,“ je si jistý devětatřicetiletý dráhař – silničář

Velké světové firmy využívají pro časovkářská i dráhová kola aerodynamické tunely. Ten měl k dispozici Jens Voigt, když si připravoval stíhačský speciál na úspěšný pokus o překonání světového rekordu v hodinovce v září (Trek) i o pár týdnů později Matthias Brändle (Scott). „Tunel taky využijeme,“ upozorňuje Michael Moureček. Dokonce prý ani nemusí z Vinohrad vážit dlouhou cestu. Jednu možnost skýtají Letňany a další mladoboleslavská automobilka Škoda.

Manfred Strnad      Foto: Pavel Myška