S úspěchy zákonitě přichází do sportu propracovanější profesionalizace a samozřejmě také vyšší příjmy. Lance Armstrong prokázal, že je schopný nejen vyhrát Tour de France, ale vyhrávat nejprestižnější závod světa opakovaně. Jezdci americké stáje toužili dostat se mezi osmičku vyvolených domestiků. V případě Armstrongova vítězství si tým mohl dovolit rozdělit mezi ně   400 000 dolarů. A sám velký šéf Lance měl k dispozici dalších čtyři sta tisíc, které podle uvážení přidal svým oblíbencům. Jezdci stáje měli samozřejmě dobré důvody být loyální k týmu i jeho „speciálnímu výživovému programu“. Několik z nich spolupracovalo s dr. Michelem Ferrarim. Během tréninkového kempu na konci roku 2000 jim to doporučil Johan Bruyneel. S dodatkem, že služby odborníka si musí každý platit ze svého.

Mezi těmi, kteří využívali Ferrariho znalostí byl i George Hincapie. Italskému lékaři za sezonu 2001 zaplatil honorář 15 000 dolarů. V té době šlo především o přeorientaci z „tradičního“ EPO na krevní transfuze. Testy na EPO začínaly být nepříjemně důsledné a nikdo nechtěl riskovat. Zatímco zjistit, že v těle cyklisty se nachází „o trochu víc“ krve než obvykle, byl v té době pro antidopingové instituce zapeklitý oříšek. Posledním varováním, že aplikace EPO je riziková, byl Armstrongův pozitvní nález při Tour de Suisse 2001. Ferrari se ovšem nových testů na EPO zase tak moc nezalekl. Ve skutečnosti si byl jistý, že kombinace krevních transfuzí a malých dávek EPO bude bezpečná.

Koncem roku 2001 opustil „Pošťáky“ Tyler Hamilton, který třikrát pomohl Lanci Armstrongovi vyhrát Tour de France. Atmosféra stáje mu přestala vyhovovat a odešel za svými vlastními ambicemi k Bjärne Riisovi do dánské formace CSC. Jeho roli „dvorního“ domestika měl časem převzít Floyd Landis, pokud dostojí své pověsti mimořádně talentovaného cyklisty a přitom se nezalekne tvrdé práce. Poprvé se objevil na tréninkovém kempu v prosinci 2001. V první sezoně u U. S. Postal však dostal roční plat jen 60 000 dolarů. Landise hned posadili na stacionární kolo – šlapat nadoraz, aby fyziolog zjistil jeho potenciál. Ve vytrvalostních sportech je jedním z nejdůležitějších ukazatelů maximální spotřeba kyslíku – vztažená k váze sportovce: VO2 max./kg. Jde o to, jak organismus umí využít kyslík coby palivo pro svalovou práci. Nejlepší vytrvalci se pohybují nad hranicí 70 ml/kg, zatímco běžná populace pod 50 ml/kg. Lance Armstrong při testech pravidelně překračoval 80 ml/kg (pozn. například Radomír Šimůnek starší také). Landis slezl z kola, fyziolog výsledky chvíli zkoumal a pak vyřkl: 90 ml/kg! Všem bylo jasné, že Floyd Landis má před sebou velkou budoucnost. Pokud však dokáže tvrdě pracovat! Johan Bruyneel ho pořád považoval za druhořadého domestika a roli Lancova hlavního pomocníka v horách prozatím přiřkl Roberto Herasovi.

Přeložil: Manfred Strnad    Foto: Wheelmen a archív

Další ukázku z knihy Wheelmen, kterou můžete v anglickém originále zakoupit prostřednictvím VeloBooks.cz, najdete na stránkách PelotonSportu v pátek 28. dubna.