Po titulu mistra světa v časovce prožil Jiří Bouška v závodě jednotlivců na šampionátu hendikepovaných cyklistů v americkém Greenville další úspěch. Pětatřicetiletý rodák z Litomyšle si v dramatickém dojezdu dospurtoval pro bronzovou medaili. Ošklivý pád Jiřího Ježka se odehrál za jeho zády. „Když jsem se po cílovém dojezdu vracel zpátky, viděl jsem, jak Jirku právě nakládají do sanitky. K jeho pádu došlo po kolizi s rakouským závodníkem, se kterým jsem se shodou okolností dostal do nebezpečné situace tři kilometry před cílem. Byl velmi nabuzený a počínal si hodně agresivně,“ řekl Jiří Bouška PelotonSportu bezprostředně po návratu z dějiště šampionátu.

Proto si myslím, že pád Jirky zavinil spíše on než český závodník, který je velmi zkušený a do riskantních spurtů se nepouší, případně z nich umí včas Jirka Bouška uprostřed skupiny v silničním závodě jednotlivců. vycouvat. Informace o jeho zdravotním stavu mi poslala esemeskou jeho manželka Soňa. Hned po ceremoniálu jsem musel odjet na letiště a nemohl jsem Jirku v nemocnici navštívit. Je to tvrdý chlap a věřím, že se zase brzy potkáme v závodě,“ doufá cyklista, u něhož byste marně hledali zjevné známky hendikepu. V dětství však prodělal dětskou mozkovou obrnu, která způsobuje poruchy motoriky a zejména komplexní poruchy svalového tonu. Důsledkem toho je zkrácení šlach, končetin, oslabené svalstvo, zhoršená koordinace a sklony ke křečím zapojovaného svalstva. Bouška závodí společně s Ježkem v kategorii C4 – na světovém šampionátu jim pořadatelé odměřili trať délky 81,6 km. Pro oba zkušené české cyklisty vzdálenost krátká – v rámci přípravy často závodí se „zdravými“ na mnohdy dvojnásobných i delších tratích. Jirka Bouška například nedávno absolvoval silniční maraton Krušnoton na střední trati 180 km, kde skončil na třetím místě ve své kategorii a na 11. místě celkově. 

V Greenville šlo z jeho pohledu spíše o „sprint“. Svědčí o tom i rychlostní průměr téměř 43 km/h – na značně zvlněné trati. „ Jednalo se o jeden z nejvypjatějších závodů posledních let. Vyhecovaná atmosféra způsobila v pelotonu mnoho nebezpečných situací. Já jsem se dostal do hromadného pádu asi třicet kilometrů před cílem. Když jsem se posbíral z hromady závodníků peloton byl pryč, musel jsem si nasadit řetěz a myslel jsem, že pro mě závod Jirka Bouška. skončil. Boj jsem ale nevzdal, vydal jsem se na sólo stíhací jízdu a téměř po dvaceti kilometrech jsem peloton v posledním kole dostihl. Do cíle už to bylo kousek, snažil jsem se dát co nejvíce dohromady na závěrečný finiš. V posledním stoupání jsem se protlačil dopředu. Ve finiši to vypadalo, že uhájím druhé místo za Michele Pittacolem, ale síly po stíhací jízdě rychle ubývaly a před cílem mě předjel i Sergej Pudov,“ zhodnotil závod ze svého pohledu Bouška, který se dvěma medailemi přiblížil své dosud nejúspěšnější sezoně 2006 – kdy získal tři kovy – všechny nejcennější! „Jenže to bylo v době, kdy jsme během šampionátu během jediné týdne absolvovali dráhové i silniční disciplíny. Současný model mi vyhovuje víc. Sezona má dva rozdělené vrcholy. Z dráhové cyklistiky se stal zimní halový sport. Dráha je pro cyklistu v tomto ročním období ideální. Venku se mnohdy nedají absolvovat delší tréninky a na dráze se dá perfektně rozvíjet rychlost i síla,“ dobře ví cyklista, který svj první světový titul získal již před dvanácti roky.

Více informací o Jiřím Bouškovi najdete na jeho webových stránkách: www.jiribouska.com.

V cyklistických závodech se padá stále častěji i v nejvyšší kategorii World Tour, kde bychom očekávali závodníky na nejvyšší možné technické úrovni. Shodou okolností několik minut před rozhovorem s Jiřím Bouškou hrůzostrašně upadl Nairo Quintana při časovce Vuelty – byť vlastní vinou. Tématu stále početnějších pádů v silniční cyklistice se PelotonSport věnuje i v připravovaném rozhovoru s Petrem Vakočem.

Výsledky (81,6 km – průměrná rychlost 42,8 km/h): 1. Michele Pittacolo (Ita.) 1:54:24, 2. Sergej Pudov (Rus.), 3. Jiří Bouška (Cz), 4. Roberto Alcaide (Šp.), 5. Jonathan Copsey (USA), 6. Giego Gomez (Kol.) všichni stejný čas, 7. Cesar Perez (Šp.), 8. Morten Jahr (Nor.), 9. Leonel Solis (Kostarika), 10. Jeremy Crepeliere (Fr.) všichni + 4.

-ms-