V pátém závodě Kalas Cupu – Českého poháru v silniční cyklistice se prosadil tým Bauknecht-Author dvojnásobným zastoupením na stupních vítězů. Zvítězil David Dvorský před svým kolegou Jiřím Polnickým a slovenským závodníkem Marošem Kováčem z trenčínské Dukly. Jedenáctá příčka stačila Milanu Kadlecovi z Dukly Praha k udržení vedoucího místa v osmidílném seriálu. Český pohár pokračuje v Novém městě na Moravě 12. července, o dva týdny později se peloton sejde v Blatné a na závěr 16. srpna v Opočně při GP Královéhradeckého kraje. PelotonSport se zeptal trenéra Oty Fialy na příčiny „zmrtvýchvstání“ hradeckého týmu Bauknecht-Author, jehož ambice bývají tradičně velmi vysoké, ale úvod sezony ho nezastihl výsledkově na obvyklých pozicích.
Co stojí za výsledkovým oživením Bauknecht-Authoru?
Konečně jsme jeli v kopcovitém terénu. Již v předchozím pohárovém kole na V4 Frýdek – Brno jsme jeli dobře. To byl závod, kde se nedalo moc taktizovat, protože to bylo celé v silném bočním větru a celou dobu se závodilo. Na Lipně se také jelo velmi aktivně. Ke kvalitě poháru přispěla skutečnost, že se podařilo přesvědčit pořadatele, aby navýšli původně plánovaných 130 km alespoň na 150 kilometrů.
Zdá se, že vašemu týmu svědčí delší a těžší závody…
Nejen nám, ale prospívají celé české cyklistice. Všechny závody by se měly prodloužit nejméně o 30 kilometrů! Vždyť UCI vydává doporučené 
vzdálenosti pro jednotlivé kategorie a rozhodně mezi nimi nefigurují délky tratí připomínající závody amatérských lig, kterých se tím samozřejmě nechci nijak dotknout. Úroveň české silniční cyklistiky pozvednou jen těžší závody a větší konkurence. Přijedeme na zahraniční světové poháry a tam teprve vidíme, jak se má závodit. Je třeba, abychom se té kvalitě přiblížili, tak jako tomu je třeba v Polsku.
Jak lze zhodnotit úroveň letošního Českého poháru po pěti z celkově osmi kol?
Úroveň šla nahoru díky účasti zahraničních závodníků. Poláci a taky Rakušáci přinesli do pohárových akcí větší aktivitu. Pokud by se nezúčastnili, byla by to asi stejná bída jako dřív, kdy se na krátké rovinaté trati snažila Dukla dotáhnout závod do spurtu a tam ho vyhrát. Jenže to je nuda podobná rovinatým etapám, které teď můžeme někdy sledovat třeba na Giru. Cyklistika je pro diváky zajímavá především v členitém terénu. Kvalita Českého poháru šla nahoru také díky novému titulárnímu sponzorovi. Závodníkům jsou vyláceny ceny v cíli, což byl třeba loni problém. Je hrozná ostuda, když se musí cyklista doprošovat o cenu, kterou regulérně vyhrál a musí na ní čekat bůh ví jak dlouho.
Pokud se zúčastnili pohárových závodů polští cyklisté, výrazně ovlivnili kvalitu tempa. V týmu Bauknecht-Author také letos působí dva polští závodníci – osmadvacetiletý Pawel Cieslik a teprve dvacetiletý Przemyslaw Kasperkiewicz. Jak je hodnotíš?
Určitě jsou přínosem. Oceňuji jejich přístup k cyklistice. Cieslik získal celkově sedmé místo na Grodech v Polsku, což je těžký závod první kategorie UCI. Obecně pozoruju, že v Polsku mají cyklisté větší chuť do tvrdého tréninku. Začíná to už výchovou v rodinách. U nás ti mladí tráví spoustu času u počítačů a celkově se mi zdají línější. Polská cyklistika na tom byla vždycky dobře a momentálně tam pořádají podstatně víc kvalitních závodů než u nás, mají víc týmů a samozřejmě i závodníků.
Proč se Bauknecht-Authoru nedařilo v úvodní části sezony?
Nepovedl se nám první závod Brno-Velká Bíteš -Brno. V Kyjově jsme pak postavili jen tři závodníky, protože jsme startovali v zahraničí. Proto jsme v celkovém pořadí týmů na třetím místě. Také nás zjara postihla marodka. Bucháček a Hošek prodělali infekční zápal plic, u Hunala se projevila alergie, kterou už překonal, ale kluci měli v tréninku výpadek. Směrem k mistrovství republiky ho postupně dohánějí.
Jaké má Bauknecht ambice před blížícím se mistrovstvím ČR?
Chceme získat některou z medalí. Mistrovství bude samozřejmě úplně jiný závod, než všechny ostatní. Jednoduchý nebude profil, ale to je dobře. Dá se čekat, že přijedou profíci z WorldTour týmů – König, Bárta, Štybar, Kreuziger. Protože máme společné mistrovství se Slováky, dá se čekat účast Velitsů a Sagana. I když možná některý z nich nepřijede, dá se očekávat kvalitní závod v tempu a bude to určitě jeden z vrcholů sezony.
Je možné čekat nějaké dohody s přávě jmenovanými jezdci?
Od nás určitě ne. V minulosti se spíš snažili někteří domluvit na nás.
Na koho pojede na mistrovství Bauknecht-Author?
Určitě bych to neprozradil, ani kdybych to už věděl. Všechno se uvidí podle toho, jak se závod vyvine.
Velkou polemiku vyvolala včerejší etapa Gira přes Stelvio kvůli počínání rozhodčích a také některých závodníků. Zažil jsi něco podobného a lze Naira Quintanu považovat, řekněme, za neetického vítěze etapy?
Etapu jsem neviděl, všechny informace jsem získal zprostředkovaně. Jisté je, že v pelotonu musejí všichni dostat stejné informace. Jestliže jury závod chtěla neutralizovat a odstartovat pod Stelviem znovu, měla to jednoduše udělat – poslat dopředu motorku a závod přerušit. Takhle působí její počínání velmi chaoticky. Mohla v tom sehrát roli i technika. Pokud sportovní ředitel dostává zprávu vysílačkou, je hodně jednoduché říct, že něco neslyšel, pokud se mu ta informace zrovna nehodí „do krámu“. V této souvislosti si vzpomínám na závod Okolo Rakouska, kde nás vpředu jelo ve sněhu asi padesát lidí a nikdo neremcal, že by se měl závod ukončit, nebo přerušit. Zima občas k cyklistice prostě patří. Ale vysílačky ne! Ať ukážou, jak umějí závodit! Jsem rád, že jsem se toho nedožil v roli závodníka. Strašně by mě nebavilo mít v uchu vysílačku a poslouchat, jak mám jet. Lituju dnešní generaci, ale zřejmě si tak zvykli, že bez pokynů by snad ani neuměli šlapat.
Manfred Strnad Foto: Bauknecht-Author a Pavel Myška
