Možnost závodit na Tour de France je pro drtivou většinu cyklistů nesplnitelný sen. Ondřeji Cinkovi se splnil hned v první sezoně kariéry silničáře! Ta však skončila navzdory skutečnosti, že za své výkony v dresu týmu Bahrain-Merida sklízel samou chválu. Od časného jara až po vrcholné léto. Mladý český cyklista zákonitě dostal nabídku na prodloužení původní jednoroční smlouvy. Odmítl ji! V situaci, kdy je o angažmá v sestavách World Tour stájí rvačka. Cink se raději vrací do světa MTB. Proč? Jeho nový trenér Karel Martinek na nedávné tiskové konferenci sdělil, že Ondra měl po Tour de France totálně zhroucenou imunitu…
Cink vzdal Tour de France v 19. etapě vyždímaný na doraz – nebo spíš totálně „přes doraz“! Do cílové Paříže mu chyběly jen něco přes tři 
stovky kilometrů, jenže se v bolestech nedokázal ani udržet v balíku. „Nejstrašnější chvíle, jaké jsem kdy na kole prožil,“ přiznává s trpkým úsměvem staronový biker, jehož nové ambice jsou spojené se španělským týmem Primaflor Mondraker Rotor Team.
Ondřej Cink patří k nejtalentovanějších českým cyklistům desetiletí. Před dvěma roky získal ve vysokohorském prostředí Andory světový bronz mezi bikery. Tehdy mu bylo necelých pětadvacet roků. Loni v Novém Městě na Moravě potvrdil příslušnost k absolutní špičce čtvrtým místem. Přesto nemohl na letošek sehnat odpovídající bikové angažmá, když jeho bývalý tým skončil. Letos o svých kvalitách přesvědčil na silnici, ale znovu končí. Vypadá to, jakoby se proti Ondrovi spiknul osud.
Cílem je duhový trikot
Před sezonou 2017 mu vytrhl pověstný „trn z paty“ nově utvářený silniční tým Bahrain-Merida sestavený okolo hvězdného Vincenza Nibaliho. Málokdo čekal, že český mladík v drsném světě nejvyššího patra profesionální cyklistiky uspěje. Jenže Ondra Cink se prosadil už v úvodním lednovém podniku v Austrálii. A pak v neuvěřitelném zápřahu pokračoval ve výtečných výkonech více než půl roku – až do 19. etapy Tour de France. Výčet závodů, které absolvoval, je udivující. Za chvíli si je připomeneme. „Trvalo strašně dlouho, než jsem se z toho dostal. K bolestem v koleni se přidal i pásový opar. Zdá se však, že už můžu začít postupně naplno trénovat,“ řekl Cink v polovině října. Jeho nový trenér Karel Martinek s ním má velké plány. Vyhlašuje, že míří na nejvyšší příčku světa cross country! Takové prohlášení se může zdát až příliš smělé. Zejména, když je stále ve hře olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý a samozřejmě i šampion posledních sezon Nino Schurter. A také řada dalších ambiciozních „vlčáků“. Přesto je dost pravděpodobné, že se Ondra Cink může k duhovému trikotu mistra světa propracovat. V necelých sedmadvaceti letech má za sebou v podstatě ideální přípravu, pokud zohledníme jeho trénink v posledních čtyřech pěti letech. Ta letošní více než drsná sezona ho sice málem stála zdraví, ale pokud následky nebudou trvalé, měl by tu ohromnou zátěž v budoucnu zúročit. Žádný z jeho příštích bikerských soupeřů za sebou nemá ani z poloviny tak těžkou přípravu…
Snad ani Valverde….
Ondřej Cink už v lednu dokončil australský etapák Tour Down Under na slibném 22. místě. Pak se představil v závodě Kolem Andalusie, kde
vybojoval skvělé 9. místo. Při klasice Strade Bianche dojel jako nejlepší jezdec svého týmu na 18. pozici. Absolvoval etapové akce Okolo Katalánska, Baskicka, Romandie – samé profilově těžké etapáky! A rozhodně je nejel „v tabáku“. Dostal se do nominace na Tour de France. „Splněný sen,“ usmíval se Cink. Kdo by nepropadl nadšení! Jenže už v té době mohl tušit, že se řítí do průšvihu. Entusiasmus mladého závodníka lze samozřejmě pochopit. Co se chápe mnohem hůř, je přístup týmu k němu. Před Tour de France totiž ještě absolvoval Okolo Švýcarska, závod který je považovaný za čtvrtou Grand Tour. Na 19. místo v celkovém pořadí rozhodně nemohl vypustit ani jednu etapu. A krátce nato vystartoval do třítýdenní Tour de France, kde znovu podával ohromné výkony… Ondra Cink měl v té době v nohou tolik závodních kilometrů, kolik jich nejspíš neabsolvoval ani „totální jezdič“ – velezkušený Alejandro Valverde…
Zodpovědnost za zhroucenou imunitu Cinka, která mohla mít i trvalé následky (!), nese především šéf stáje Brent Copeland a trenér závodníka Vladimir Milhojevič. O poměrech v týmu i pozici Cinka svědčí příhoda s nastavením „správného“ posedu. „Brent Copeland nás v přípravě doprovázel v autě. Při jednom tréninku mi povídá – zastav. Vysedl z auta a posunul mi na kole posed o centimetr dozadu a nahoru. Neprotestoval jsem. V týmu jsem nebyl v situaci, kdy bych si mohl vyskakovat,“ říká Ondra Cink. O několik týdnů později slezl z kola v úvodu 19. etapy Tour de France s nesnesitelnými bolestmi v koleni… Tato příhoda svědčí především o dvou skutečnostech. Brent Copeland v ní vystupuje jako autoritativní šéf, který nebere ohled na závodníka. Posed na kole je přece výlučně věcí cyklisty! Vzpomeňme třeba neortodoxní pozici sedla Jaroslava Kulhavého. Mimochodem – on je typ závodníka, který si „do toho“ rozhodně nenechá od nikoho „kecat“. Jenže Ondra Cink se nejen v této situaci zachoval jako „příliš hodnej kluk“. Tým ho využíval, kdykoli bylo třeba. Dalo by se říci – zneužíval. Český cyklista o svých kvalitách přesvědčoval závod za závodem, až to mohlo vypadat, že jeho síly jsou bezedné. Jenže i laik ví, že „každýmu jednou dojde“…
Musí to vyjít!
Copeland s Milhojevičem dotlačili Ondru Cinka až k hořkému finále jeho silničářské kariéry v 19. etapě Tour de France. Buď se vůbec nad svým počínáním nezamýšleli, což by svědčilo o jejich totální nekompetentnosti, nebo jim prostě bylo úplně jedno, že mladého závodníka postupně odrovnávají. Hlavně, že ještě v příštím závodě poslouží. Podivné v této souvislosti ovšem je, že tým Bahrain-Merida měl s Cinkem plány do budoucna a určitě nebylo v jeho zájmu mladého jezdce zdravotně zničit. Není logické vyždímat „přes doraz“ někoho, od koho v budoucnu očekáváme velké výsledky. Tahle okolnost svědčí o chaosu v nově utvářeném týmu, který zřejmě lepil sestavy na jednotlivé závody, jak to zrovna šlo. A Ondra Cink byl vždycky po ruce…
V každém případě ten kdo si může mnout ruce, je Karel Martinek. Získal špičkového závodníka v optimálním věku, který má za sebou obrovskou porci kvalitních závodních kilometrů letošní sezony, přičemž již dříve absolvoval dva ideálně se doplňující modely přípravy. „Ondra v minulosti absolvoval velké objemy s Milanem Spěšným. Potom odlišný tréninkový model s Christophem Weissem založený na velkých intenzitách. Když se tohle zkombinuje, nemůže to nevyjít,“ usmívá se zkušený lékař a trenér, který dodává: „Ondra má obrovské funkční předpoklady a důležité je, že chce. Má velkou motivaci!“
Zkušenosti Ondřeje Cinka s týmem Bahrain-Merida samozřejmě nemůžeme zobecňovat na veškeré týmy World Tour. Jde o jednu stáj a navíc zcela novou. V této souvislosti je věta z titulku trochu nadsazená, nicméně Cinkův „případ“ není ojedinělý a budiž varováním pro všechny mladé cyklisty, kteří sní o Tour de France či italském Giru. Je třeba dobře si vybrat a není od věci umět se ve správný čas ozvat!
Text: Manfred Strnad Foto: Mavel Myška a Bahrain-Merida
