Ještě předevčírem se zdálo, že nizozemský lídr stáje Sunweb má jubilejní Giro d´Italia opět pod kontrolou a s přehledem vyhraje úvodní Grand Tour letošní sezony. Včera však v cílovém stoupání na Piancavallo růžový dres ztratil. Výhoda náskoku 38 vteřin je dvě etapy před koncem Gira na straně Naira Quintany. Na dohled se Dumoulinovi přiblížil i zatím třetí v průběžném pořadí Vincenzo Nibali. Do konce Giro d´Italia zbývá jedna horská etapa přes Monte Grappa a závěrečná časovka z Monzy do Milána měřící téměř 30 kilometrů. Existuje řada důvodů proč si přát, aby se v koncovce Gira podařilo šestadvacetiletému Nizozemci vývoj závodu otočit a definitivně získat „Maglia Rosa“.
Fandovství je samozřejmě subjektivní záležitost a v jednom českém přísloví se praví, že „proti gustu žádný dišputát“. Nairo 
Quintana je doma v Kolumbii národním hrdinou, stejně tak Vincenzo Nibali na Apeninském poloostrově. Nic proti tomu a nic proti nim. Přesto by pro světovou cyklistiku bylo příznivější, aby 100. ročník Giro d´Italia proměnila ve vítězství charismatičtější cyklistická postava – Tom Dumoulin.
Na podporu tohoto argumentu malá odbočka a ilustrativní příklad:
Včera jsem potkal svého dlouholetého kamaráda, který není cyklista a o němž vím, že na televizní obrazovce sleduje řadu sportovních odvětví. Loni ho zaujala Tour de France.
Ptám se ho: „Co říkáš průběhu Gira? Letos je zajímavé a napínavé, že?“
„Ani, nevím. Po pravdě řečeno mě nebaví dívat se na toho skřítka,“ odpověděl.
Koho tím myslel, je nabíledni. Vysvětlil jsem mu, že úspěch v etapové cyklistice je založený na mimořádně nízké hmotnosti jezdců, na což mi opáčil, že dobře, ale stejně se na mnohé z nich nedá koukat. Upozornil jsem ho, že letos je ale všechno jinak. Giro je napínavé, protože „ten skřítek to zdaleka nemá jistý“. Na scéně se konečně objevil chlap, který je schopný i přes svou (relativně) vyšší váhu závodit ve vysokých horách s nejlepšími ze „skřítků“ a v časovce jim nadělit minuty. A rozhodně je na cyklistiku v jeho podání pěkný pohled…
Tom Dumoulin má potenciál přitáhnout k cyklistice pozornost nejen „skalních“ fanoušků, kteří ji sledují v podstatě za každých okolností, ale také zvýšit její všeobecnou přitažlivost – po odlivu zájmu v důsledku dopingových skandálů velmi důležitou. Cyklistika – především v nižších patrech – živoří. V podstatě jen přežívá. V „jisté době“ ztratila dobrou pověst a výsledkem byl odliv sponzorů, zánik závodů a nechuť rodičů podporovat své děti v zájmu o cyklistiku… Začarovaný kruh…
Globální popularitu cyklistiky svého času mimořádně pozvedl Lance Armstrong, bez ohledu na to jaké k tomu použil prostředky. Za jeho éry sledovaly Tour de France desítky milionů diváků po celém světě, kteří jinak o cyklistiku neprojevovali valný zájem. K televizním obrazovkám je přítáhl Armstrongův příběh a charisma. Jeho pád pak – žel – způsobil odpor k cyklistice u velké části světové veřejnosti. Silniční cyklistika se však znovu nadechuje, což například ukazuje i reálná snaha obnovit etapový podnik Deutschland Tour. Aby ten nádech byl dostatečně hluboký, cyklistika potřebuje nové hrdiny. Skutečné osobnosti, nikoli jen „stroje“ sledující své měřiče wattů…
V souvislosti se změnami „nálad“ veřejnosti si připomeňme vzestup jiného sportovního odvětví – biatlonu. Ještě před několika málo lety byl u nás okrajovým sportem a v shotech televizních zpráv jsme zírali na plné tribuny bouřlivě fandících diváků na biatlonu v Německu. „Cosi“ se stalo a také v Česku najde cestu do biatlonového areálu dvacet tisíc návštěvníků. Důvodů je mnoho, ale ten zásadní je: Přitažlivost! A v ní hrají důležitou roli osobnosti!
Tom Dumoulin takovou charismatickou osobností nepochybně je. Postavou připomíná Miguela Induraina, ale na rozdíl od něho 
závodí odvážněji. Pro diváky přitažlivěji! Nekalukuluje jen se svou převahou v časovce, ale snaží se útočit i v horách. Jeho ofenzivní styl závodění vytváří napínavé situace, které mají diváci rádi. Útočí, když cítí, že na to v ten okamžik má a zjevně nekalkuluje s tím, že by mu zítra mohlo „těch sto dnešních wattů navíc“ chybět. Předvádí totální cyklistiku! Podobnou postavou jako Tom Dumoulin je také Thibaut Pinot – další naděje světové silniční cyklistiky. Giro je napínavé do poslední chvíle. Tak zajímavá Grand Tour se již dlouho nekonala a nutno přiznat, že velkou zásluhu na tom mají pořadatelé geniální skladbou etap s časovkou na závěr.
Přitažlivost sportu tvoří v neposlední řadě také vystupování jeho hrdinů na veřejnosti. Jejich způsob vyjadřování, jazyková vybavenost, schopnost zajímavě odpovědět na otázky novinářů… Po každé etapě si můžeme udělat obrázek, kdo ze závodníků přispívá v tomto směru k příznivému obrazu cyklistiky … A kdo naopak…
Text: Manfred Strnad Foto: TdW
