Nedávný světový rekord Jense Voigta v hodinovce – 51 115 m – přilákal pozornost k této disciplíně nejen muže. Několikanásobná mistryně republiky na silnici i dráze Martina Růžičková sledovala společně s trenérem Pavlem Vršeckým úspěšný Voigtův pokus přímo v hledišti švýcarského velodromu v Grenchenu a dostala na „hodinu cyklistické bolesti“ sama chuť! „O světovém rekordu nepřemýšlím, ale ten český by už konečně měl někdo překonat. Vždyť je starý přes čtyřicet let,“ poodhaluje Martina svou motivaci. Zdá se téměř neuvěřitelné, že platný český rekord v ženské hodinovce je spojený s datem 3. září 1968!
Vytvořila ho Jana Králová výkonem 38, 471 km v Lounech. Jeho hodnota se může z dnešního pohledu zdát úsměvná, ale je třeba si 
uvědomit, že byl dosažený na otevřené betonové dráze a na materiálu odpovídajícím své době! „Ten výkon není vůbec špatný, když si představím, že ho Jana zajela venku na větru. Neviděla jsem kolo, na kterém jela, ale dovedu si představit, že to určitě nebyl karbonový speciál s diskem,“ říká Martina Růžičková. O jakém výkonu sama přemýšlí? „To je zatím těžké odhadnout. Hlavně, když nám teď na dlouho zavřou dráhu v Motole (rekonstrukce povrchu – žel v nevhodném období). Zatím nemám úplně jasno o termínu. Ideální by bylo, pokud bych mohla hodinovku absolvovat na stejném místě jako Ondra Sosenka jako jeho předjezdec,“ vysvětluje Martina.
Bývalý světový rekordman Sosenka již ohlásil, že chce světový rekord získat zpět, ale o přesném termínu zatím jasno nemá. Jisté je, že to musí být na jaře – do té doby, než se do hodinovky pustí Wiggins „a spol.“ „Pokud by se Martina chtěla přidat, nemám s tím problém,“ avizuje Sosenka. V obou případech se zřejmě do přípravy vloží Pavel Vršecký. „Ambice radit Ondrovi nemohu mít, je to velký profík, ale rád pomohu s tréninkem – jako vodič na motorce. Bude potřebovat spoustu rychlých kilometrů. Tuhle roli plním průběžně také v případě Martiny Růžičkové. Kolik může zajet? Na výkon přes čtyřicet určitě má, ale zatím je brzy na konkrétní čísla,“ říká Pavel Vršecký.
„Hodně bude záležet na tom, jak často se dostaneme na dráhu. Nejbližší krytý ovál je ve Vídni a Berlíně,“ upozorňuje Růžičková. „Zatím se připravuji na silnici. Plánuju i kratší pobyt v lázních, ale beru si tam s sebou kolo,“ směje se rodačka z Roudnice nad Labem. Na dráhovém mistrovství ČR ji nejspíš uvidíme na startu bodovačky a omnia. Do přípravy na hodinovku zapadá i pozvánka na 6denní v Brémách. V obrysech přemýšlela o šedesátiminutovém „martyriu“ již dříve, ale teprve výkon Jense Voigta, který na vlastní oči sledovala 18. září v Grenchenu, ji definitivně inspiroval. „Strhla mě atmosféra. Diváci měli perfektní přehled o jeho výkonu a srovnání každého jeho průjezdu s pokusem Ondry Sosenky je drželo v napětí po celou dobu pokusu. Vytvořili pro Jense perfektní prostředí. Nic lepšího si na rozloučenou nemohl přát. Osobně ho znám a moc mu přeju tak krásný a emotivní zážitek na závěr kariéry, “ říká Martina Růžičková.
„Přímý televizní přenos úspěšného pokusu Jense Voigta ukázal, že hodinovka může přinést hodně pozitivního celé dráhové cyklistice. Další 
pokusy určitě na sebe nenechají dlouho čekat. Velkým nebezpečím pro dráhovou cyklistiku a její rozvoj je vyřazení stíhacího závodu, bodovacích závodů jednotlivců a dvojic z programu olympijských her. Dráhová cyklistika potřebuje zvýšit atraktivitu a televizní přenosy z takových akcí jako byla hodinovka Jense Voigta v Grenchenu její popularitě prospívají,“ je přesvědčená Martina Růžičková. Koho z dalších českých cyklistek považuje za vhodné typy pro hodinovku? „Určitě Martina Sábliková – při speciálně zaměřeném tréninku by mohla výrazně uspět. Má velké silové parametry pro požadovaný převod a smysl pro rovnoměrné tempo. V delším časovém horizontu vidím jako vhodnou adeptku na kvalitní výkon v hodinovkce Elišku Drahotovou, ze které možná vyroste výborná časovkářka,“ uzavírá Martina Růžičková.
Současný světový rekord žen v hodinovce drží Leontien van Moorselová výkonem 46 065 m z 1. října 2003 v Mexiku. Zajela ho podle stejných materiálových pravidel jako Eddy Merckx v roce 1972 (49 431 m – Mexico), Chris Boardman v roce 2000 (49 441 m – Manchester) a Ondřej Sosenka v roce 2005 (49 700 m – Moskva).
Nejlepší světový výkon (mimo nová pravidla UCI) drží Jeannie Longová z 26. řijna 1996, kdy v Mexiku ujela za 60 minut 48 159 m. Její výkon je ekvivalentem nejlepšího mužského výkonu Chrise Boardmana z roku 1996 (56 375 m – Manchester).
Manfred Strnad Foto: Pavel Myška
