Sedmé místo Leo Königa v anketě Sportovec roku 2014 potvrzuje rostoucí prestiž cyklistiky a ukazuje, že si česká odborná (převážně „fotbalovo-hokejová“) veřejnost stále více uvědomuje význam Tour de France. K umístění v desítce nejlepších bylo zapotřebí získat olympijské medaile – nejlépe zlatou, vyhrát Wimbledon, stát se mistryní Evropy a v případě veslaře Ondřeje Synka také mistrem světa, jen Leo Königovi k němu stačilo „jen“ sedmé místo. Mezi cyklisty ovšem jeho skvělý výkon v nejprestižnějším závodě světa paradoxně na titul „Krále“ nestačil. Tím se stal Zdeněk Štybar, který ovšem při vyhlášení přiznal, že korunu by svěřil Leo Königovi.
Jsou to paradoxy – sedmé místo vám zajistilo umístění v desítce nejlepších sportovců ČR, ale Králem cyklistiky se stal Zdeněk Štybar, kterého tipující do elitní republikové desítky všech sportovců bez rozdílu odvětví nezařadili…
Štybymu bych to dal taky. Jeho prvenství v Králi cyklistiky mě nepřekvapilo. On to několikrát nedostal na úkor ostatních a letos jsem to nedostal já na jeho úkor. Naprosto s tím souhlasím.
Zdeněk však při přebírání řekl, že by ten titul za letošní rok dal Leo vám…
Titul mistra světa v cyklokrosu a umístění na Tour de France jsou neporovnatelné. Těžko se rozhoduje, co má větší váhu. Tour je nadstandard, Tour je olympiáda…
Z první části rozhovoru již víme, že jste si první soustředění s týmem Sky na Mallorce užil i díky některým změnám v
přípravě oproti minulosti. Týkají se také stravovacích zvyklostí?
Je pravda, že jsme měli s sebou vlastního kuchaře, ale žádné dramatické změny v jídle ve smyslu určování, co mají závodníci jíst, jsem nezaznamenal. Ve Sky se snaží dostat do závodníků hodně bílkovin, aby lidi líp regenerovali. U mě to vyústilo v to, že jsem za týden přibral kilo a půl. Šel jsem za trenérem a říkám mu, že to bude asi z přemíry bílkovin. Říkal, že každý si musí sám najít svůj limit. Uvědomil jsem si, že jím čtyři vajíčka denně, k tomu omeletu a během dne na tréninku samé proteinové tyčinky… Trošku jsem to pak seříznul a hned jsem zhubnul (směje se). Samozřejmě se v týmu Sky snaží servírovat pestrou stravu a jedna varianta počítá i s bezlepkovou dietou – když někdo potřebuje.
Kontroluje někdo množství jídla, jaké si dáte na talíř?
Sky vypadá jako diktátorský tým – každý se tomu diví, ale není! Management ví, že si vybral sestavu lidí, kteří patří k nejlepším profíkům na světě a ti si uvědomují, že jsou to jejich kariéry, peníze, kontrakty – a podle toho se chovají. Ve Sky jsou specialisté na všechno – aby pomohli. Pokud však člověk nechce, nemá cenu ho nutit.
Klima v týmu tedy může být docela příjemné…
Ano, ve Sky panuje hodně příjemná atmosféra!
Jak obtížné je udržet si váhu vrchaře?
Tři roky po sobě jsem měl s váhou problémy. Jednu zimu jsem sklouzl skoro na 70 kilo, což je proti mojí nejlepší váze 60 kilogramů obrovský rozdíl – na Tour to dělá rozdíl třeba mezi prvním a stým místem! Hlídat váhu hodně bolí. V mém případě určitě. Přirozeně bych zůstal někde v rozmezí 65 až 70 kilo, ale na nejlepší výsledky potřebuju těch 60. Nedá se nic dělat.
Z vrchařů nejužší světové špičky je na tom s váhou asi nejlíp Nairo Quintana…
On je jednak maličkej, jednak hubenej. V kopcích výhoda, ale zase ho musí bolet cyklistika na rovinách. Takový typ závodníka nemá potřebný wattový výkon na časovky. Super lehká váha není úplná výhra. Všechno je na úkor něčeho. Nejvýhodnější figuru asi mají hubení čahouni jako jsou Wiggins a Froome. Jsou vysocí a mají vysoký wattový výkon při časovkách bez velkého převýšení a k tomu nízkou váhu do kopce.
Časovka na Tour napověděla, že máte potenciál velkého wattového výkonu i v této disciplíně.
Právě výkonem v časovce jsem si vybojoval takový kontrakt, jaký teď ve Sky mám.
Při Tour jste se také blýskl výkonem v etapě s dojezdem na Chamrousse, kde vám v kopci Polák Majka nestřídal a pak „hrdinně“ zaspurtoval do cíle. Už jste si jeho počínání vyříkali?
Od Tour jsem se s ním nepotkal. Po etapě jsem se ho ptal, co to mělo znamenat. Odpověděl, že měl pokyny z mechanického auta. Dojel nás Nibali, nakonec etapu vyhrál a tím se to částečně „vyřešilo“. Být druhý nebo třetí není velký rozdíl, ale pokud bychom s Majkou spurtovali o vítězství a on se zachoval stejně, potom by to byl problém.
Ptám se taky proto, jestli se dají vystopovat rozdíly v závodnické morálce cyklistů ze západních zemí a lidí z východu?
Ti kluci z Polska – Majka a Kwiatkowski – jsou neuvěřitelní talenti. Ve finále je jedno, odkud kdo pochází. Rozhoduje osobnost konkrétního člověka. Neřekl bych, že je obecně rozdíl, jestli je závodník z Ukrajiny nebo třeba Ameriky. Předpokládá se například, že lidi z jihu bývají výbušnější, ale v cyklistice je všechno jinak. Nibali by měl být extrovertní výbušný typ – něco jako mafiánská povaha, ale je kliďas. Naproti tomu třeba Cavendish…
Kde nejraději trénujete kopce, pokud jste doma?
V Čechách považuji za úplně nejlepší lokalitu Jeseníky, protože se ty kopce nejvíc podobají velkým stoupáním v Alpách a Pyrenejích. S Whirlpoolem jsem trénoval i v Krkonoších, ale trénink tam mi nepřijde moc dobrý – kvůli špatným silnicím i hustému provozu. Jeseníky přímo miluju a trávím v nich docela dost času. Na druhou stranu je dost složitý tam trefit pěkný počasí.
Jak jste z Mallorky řešil vánoční dárky?
Něco jsem pokoupil přímo na Mallorce a nejvíc na internetu. Dárky pro bráchu v Americe, kde je pracovně a učí se jazyk, jsem objednal přímo tam. Nakonec jsem všechny dárky zvládl.
Bratr taky jezdí závodně na kole?
Gabrielovi je dvacet a šel úplně jiným směrem. Má stejné dispozice jako já, ale navíc má lepší silové předpoklady. Bohužel nemá na závodní cyklistiku hlavu. Kdyby jezdil závodně na kole, je už úplně někde jinde. Vždycky byl spíš skaut a šel si radši do lesa opíct buřty…
Jak se vám zamlouvají trasy a profily podniků Grand Tours příští sezony?
To je úplně jednoduchý. Trať Vuelty ještě neznáme a Giro má přesně trasu, jakou si představuju! Tour bude drsná prvním týdnem. Začátek je v Holandsku. Žádná pořádná časovka, těžší kopce než letos – docela nevyvážená trasa.
Vyplývá z toho vaše 100% účast na Giru?
Řekl bych…stoprocentní říct nemůžu, ale jsem Giru dost nakloněný. Mám od týmu slíbenou jednu Grand Tour jako jeden z lídrů. Všechno však záleží jen na tom, jestli na to budu mít nebo ne. Papírově to tam je!
Jak se cítíte na konci prosince v porovnání s předchozími sezonami?
Za poslední dva měsíce jsem odvedl nejlepší práci za posledních pět let. Jsem spokojený s tím, jak probíhal trénink (pozn. 8000 km za listopad a prosinec).
Proběhly už nějaké testy výkonnosti?
Vůbec, všechno se rychle mění. Nemá cenu teď testovat, protože za dva týdny je výkon úplně jiný.
Kdy se uskuteční první testy a který ze sledovaných parametrů je nejpodstatnější?
Myslím, že první testování je na programu v průběhu ledna a potom každých šest týdnů. Nejdůležitější ukazatel? Watty na kilo váhy po dobu dvaceti minut.
Stojíte na prahu své první sezony ve špičkovém profesionálním týmu. Nedávno jste řekl, že odhadují vaše možnosti na zlepšení okolo pěti procent, což je poměrně hodně. Kdy myslíte, že se dostanete na svůj výkonnostní vrchol?
Jsem přesvědčený, že moje nejlepší roky teprve přijdou. Těžko přesně odhadnout, ale vrchol může přijít třeba ve třiatřiceti. Jsem typ, který se rozjíždí pomalu. V tom jsem stejný jako táta, který dělal letní biatlon.
Dostanete se na vrchol a co dál? 
Když je člověk na vrcholu, je podle mého názoru škoda končit. Ale každý to má jinak. Můžete se tam udržet dalších pět let a potom třeba několik dalších sezon pokračovat na vysoké úrovni.
Je tedy pravděpodobné, že napodobíte Jense Voigta nebo Chrise Hornera?
Těžko říct, to je hrozně složitá otázka. Žádný sportovec neví, jak dlouho vydrží v profesionálním sportu. Když mě bude cyklistika naplňovat, klidně ji budu dělat třeba do pětačtyřiceti! Do té doby než v těle nastanou fyziologické změny… Tihle dva… Myslím si, že tohle zrovna bude můj případ! Voigt končil ve velice slušném standardu a Horner se na vrchol dostal v podstatě po čtyřicítce. Tím že jsem vstupoval do cyklistiky pomalu, v ní asi vydržím docela dlouho.
Manfred Strnad Foto: Pavel Myška a archív
