Tradiční úvodní Monument roku Milano – San Remo se v evropském epicentru šíření zrádného viru zavlečeného z Číny v původním – sobotním termínu samozřejmě konat nemohl. V řadě zemí, včetně Itálie, je jízda na kole ve venkovním prostoru dokonce úplně zakázaná. Ne tak v Belgii. Thomas De Gendt z týmu Lotto-Soudal se společně se svým kolegou Jasperem De Buystem rozhodl 300 km dlouhou klasiku absolvovat soukromě. Nikoli na trase z Milána do San Rema, ale na domácích silnicích.
Oba jezdci si velmi pochvalovali téměř prázdné silnice. „Jízdu jsme si dopředu naplánovali na počest závodu Milano – San Remo. Jasper byl v nominaci, proto je ve velmi dobré formě. Oba jsme taky ze sebe chtěli dostat frustraci ze zrušeného Monumentu,“ sdělil pohnutky k nevšední akci severu Cyclingnews známý „únikář“ Thomas De Gendt. Třiatřicetiletý klasikář naposledy osvědčil stabilně vysokou výkonnost při nedávném „zázračně uspořádaném“ etapáku Paris – Nice. „Oba jsme vyjeli z domova, po deseti kilometrech jsme se sjeli, objeli spolu 280 kilometrů a posledních deset absolvovali k domovu zase sami,“ upřesnil sympatický silničář.
Trasa dvojice protínala hlavní města belgických provincií. De Gendt s De Buystem tedy projeli Bruselem, Antverpami a Gentem. Polovinu tréninku jeli proti větru. „Na kole jsme strávili deset hodin. Na silnicích byl krásný klid. Bylo zvláštní projíždět jindy rušnými místy, které teď zely prázdnotou. Chtěli jsme udržet průměr 30 kilometrů za hodinu, úvodních 120 kilometrů foukal protivítr, byla to tedy šichta. Poslední tři hodiny nám naštěstí vítr pomáhal,“ dodal na upřesnění De Gendt, jehož computer po dosažení domova zaznamenal údaje: vzdálenost 303 km, převýšení 1 342 m, čas 10 hodin 11 minut.
Thomas De Gendt na sociálních sítích přiznal, že několik dalších dnů na kolo nesedne. „Bylo to těžší než Milano – San Remo. O hodně těžší! Na kole jsem zvyklý jezdit šest i sedm hodin, což je skutečně dobrý trénink. Osm hodin jsem jel dvakrát v životě, jednou to bylo devět hodin. Deset až teď. Byl to zdaleka nejdelší trénink, jaký jsem kdy absolvoval,“ zhodnotil akci De Gendt. Bezpečnostní opatření? „Víceméně jsme mezi sebou dodržovali rozestup jeden a půl metru. Vezl jsem s sebou co nejvíc jídla, abychom nemuseli moc zastavovat. Jednou jsme přece jenom museli kvůli doplnění jídla slézt z kola. Než jsme vešli do pekárny, vydesinfikovali jsme si ruce alkoholovým gelem a po odchodu znova,“ přiblížil De Gendt „koronavirový aspekt“ ojedinělého dobrodružství.
Text: Manfred Strnad Foto: CN a Twitter
