Nedělní 98. ročník Ronde van Vlaanderen slibuje mimořádnou cyklistickou bitvu. S číslem 1 se na start v Brugách postaví Fabian Cancellara coby obhájce prvenství. Nedávno oslavil třiatřicetiny. Po loňské hvězdné sezoně působí letos občas unaveně. „Určitě nebudu závodit tak dlouho jako Jens Voight a čekat až mi mladí nakopou zadek,“ na rovinu říká muž s přezdívkou Spartakus. Vystačí mu síly na odražení náporu Sagana, Degenkolba, Štybara a dalších dravců? V podobné roli vstoupí do závodu o několik měsíců starší Tom Boonen. Třikrát Ronde vyhrál – naposledy v roce 2012, ale loni prožil slabou sezonu. Také on přemýšlí o své kariéře v horizontu maximálně tří let. A ještě alespoň jednou by se rád vrátil na vrchol. A tím je především Ronde a Roubaix!
Spatříme znovu podmanivý obrázek, kdy v závěru závodu drtivě nastupuje Fabian Cancellara a za jeho zadním kolem „zuby nehty“ visí Tom 
Boonen? Nebo už mají tito dva velikáni klasických jednorázových závodů „po sezoně“? Odpověď se dozvíme v nedělním odpoledni. Minulý pátek před startem klasiky E3 se ti dva na náměstí v Harelbeke objali. Cancellara cosi Boonenovi zašeptal do ucha. Byla to slova o soustrasti – přítelkyně Toma Boonena nedávno potratila. „Rivalita mezi Boonenem a Cancellarou patří k největším v historii celé cyklistiky, ale když slezou z kola, stávají se z nich přátelé. V závodech ovšem svádějí stejně ostré a památné souboje jako kdysi Eddy Merckx s Rickem van Looyem nebo Johan Musseuw s Peterem Van Petegemem,“ připomínají belgické noviny Gazzetta Antwerpen.
Je zřejmé, že za zvýšeným zájmem diváků o klasické závody v posledních letech stojí právě souboje Cancellary s Boonenem. Zejména mimo Belgii. Tam na cyklistiku chodí desítky tisíc diváků „od nepaměti“. Dominance „Spartaka a Tomeka“ ve dvou nejprestižnějších závodech – Ronde a Roubaix – je od roku 2005 mimořádná. Kromě let 2007 a 2011 vždy někdo z nich alespoň jeden z těchto monumentů proměnil ve svůj triumf. Boonen má na kontě sedm vítězných monumentů – 4x Roubaix a 3 x Ronde. Cancellara „jen“ šest, ale je mezi nimi také italská klasika Milan-San Remo, kterou Boonen nikdy nevyhrál. Na severu se Cancellara prosadil dvakrát v Ronde a třikrát zvítězil na velodromu v Roubaix. Památné jsou jejich souboje zejména ze sezony 2010, kdy se dokonce spekulovalo o elektrickém motorku v rámu Švýcarova kola! Prohlídka ho neprokázala, to měl jen Spartakus prostě tak strašnou sílu, že odjel všem včetně Boonena. Tento okamžik ze závodu Okolo Flander si můžete prohlédnout na fotografii belgického spolupracovníka PelotonSportu – Patricka Verhoesta.
Štybar: „Kvůli Ronde jsem opustil cyklokos“
Mezi „tajné“ favority patří také Zdeněk Štybar. V zimě si poradil nevídanou „bokovkou“ s nejlepšími cyklokrosaři světa a o dva dny později už trénoval společně s Tomem Boonenem na trati Ronde van Vlaanderen. „Právě závod Okolo Flander mě inspiroval a přilákal na silnici. Zejména kvůli němu jsem opustil cyklokros,“ vysvětlil Štybar nedávno belgickým novinářům důvody svého přechodu na silnici. Jeho „silniční palmares“ zatím není tak obsáhlé jako u dlouholetých klasikářů, ale v prvním monumentu letošní sezony dojel Štybar sedmý a znovu připomněl svou kvalitu! Historický úspěch českého cyklisty v italské klasice Milan-San Remo zase zvýšil jeho kredit v profesionálním pelotonu. „Málokdo trénuje tak tvrdě jako on“, všímá si jeho dlouholetý osobní trenér a rádce Vojtěch Červínek. Když se Zdeňka zeptali, jaký je rozdíl mezi závodem na silnici a v cyklokrosu, odpověděl: „Když v silničním závodě najedete do těžkého kopce a tempo je na hranici vašich možností, možná tam „umřete“. Ale jen jednou nebo dvakrát. Zatímco v cyklokrosu „umřete“ během hodiny třeba i desetkrát. Vzpamatujete se a pak znovu nastane krize a opět se z ní vzpamatujete – a tak pořád dokola. Ale jinak se nedá závod na jednu hodinu srovnat s tři sta kilometrů dlouhým San Remem.“
Už loni dojel Štybar šestý na velodrom v Roubaix, když o stupně vítězů ho připravila kolize s divákem v závěru závodu. Na otázku, zda
nelituje přechodu z krosu na silnici Štybar rezolutně odvětil: „Absolutně ne! Pokud bych váhal a přechod odkládal, mohlo by být už pozdě. Na silnici jsem přišel za pět minut dvanáct.“ Belgičtí kolegové se Zdeňka také zeptali, co by dělal, pokud by se profesionálně nevěnoval cyklistice. „Asi bych studoval a snažil se uplatnit v zahraničí. V České republice to bylo vždycky těžké, i když se teď podmínky zlepšují,“ řekl Zdeněk Štybar, který si pochvaluje tréninkové podmínky v okolí Stříbra, kam se rád z Belgie vrací. „Krátké kopce mám hned za domem a za těmi dlouhými se dostanu po osmdesáti kilometrech. V poslední době se zlepšila i kvalita silnic,“ ujistil vlastenecky Zdeněk Štybar. Může se nám zdát, že naše silnice před zahraničními novináři přechválil, ale v západních Čechách je skutečně kvalita povrchu silnic evidentně lepší než například ve středu republiky, nemluvě o její východní části. (Pokud se vydáte z Trojmezí směrem na Moravu a dál na Slovensko, postupné zhoršování silnic od západu k východu je naprosto zřejmé.) Popularita silniční cyklistiky u nás podle Štybarova mínění? „S Belgií se srovnávat nedá, ale v poslední době vzrůstá. Lidé se o silniční cyklistiku zajímají více než v minulosti. Když jsem se před několika lety doma bavil s lidmi, o silniční cyklistice neměli ponětí, ale teď je to jiné. Také proto, že se u nás objevily některé dobré webovky,“ připomněl Zdeněk Štybar.
98. ročník Ronde van Vlanderen měří 259 km a závod oproti loňsku zaznamenal některé změny. Na trase je šest „pavé“ a 17 kopců – šest s asfaltovým povrchem a 11 po kostkách. Pořadatelé vyslyšeli kritiku, že přílíš dlouhé úseky na rovinách diváky moc nebaví a prostor pro dramatické situace v posledních 150 kilometrech „zhustili“. Maximální délka rovného úseku mezi kopci je 12 kilometrů. První stoupání na trase – Oude Kwaremont (maximální sklon 11 %) – čeká na peloton na 109. kilometru a pak ho znovu budou závodnící zdolávat po dalších téměř sto kilometrech. Koppenberg (maximum 22 %, průměrně 11,6 %) přijde na řadu 45 km před cílem – následuje Steenbeekdries (39 km do cíle, maximum 12,8 %), Taaienberg (37 km, maximum 18 %), Kruisberg – Oudestraat (35 km, maximum 9 %) a potřetí Oude Kwaremont 17 km před cílem. Finále se odehraje na Paterbergu s 20% maximem sklonu – 13 km před cílem a pak už následuje „full gas“ až do cíle v Oudenaarde. Vysílá Eurosport 1 v neděli 6. dubna od 12.30 hod.
Manfred Strnad Foto: OPQS/Tim de Waele a Patrick Verhoest
