V závěru šesté etapy závodu Tirreno-Adriatico se Peter Sagan utkal o vítězství s Marcelem Kittelem. Těsně prohrál. „První místo by bylo lepší, ale nemůžu mít všechno,“ zhodnotil slovenský cyklista realisticky a s pokorou svou porážku, byť těsnou. Marcelu Kittelovi v dlouhém spurtu viditelně docházely síly a pokud by cílová čára ležela o pár metrů dál, Peter Sagan by nejspíš vyhrál. „Někdy se mi daří, jindy zase ne,“ pokračoval ve filosofickém duchu trojnásobný mistr světa. „S výkonem jsem spokojený. Záleží mi na fanoušcích. Pokud oni mé představení ocení, je to pěkné. Z vítězství si hlavu nedělám. Důležitějí je show,“ zdůraznil rodák ze Žiliny.
„V etapě jsem měl současně štěstí i smůlu,“ připomněl okamžik ze závěrečných kilometrů etapy, kdy Fernando Gaviria způsobil hromadný pád. Sagan jel v tu chvíli za jeho zadním kolem a pouze díky své výjimečné technice se mu podařilo ze šlamastiky vyváznout. Ztratil ovšem pozici a musel se znovu prodírat do čela pelotonu. „Trochu jsem přibrzdil a chlapci za mnou do mě narazili. Poškodili mi zadní kolo,“ vysvětlil Sagan časovou ztrátu. „Snažil jsem se dorazit co nejrychleji dopředu, ale bylo to skoro nemožné. Minul jsem jedno doprovodné auto, skupinku soupeřů a pak další a další. Nakonec jsem se dostal, kam jsem potřeboval, ale byl jsem z těch čtyřech kilometrů stíhací jízdy úplně hotový. Před spurtem jsem se snažil ještě trochu odpočinout. Prohrál jsem těsně. Druhé místo není vítězství, ale hlavní je něco jiného. Nespadl jsem a zůstal zdravý,“ pochvaloval si Peter Sagan.
-MS- Foto: Bora-hansgrohe/Bettini Photo