„Starý dobrý“ Gilbert je zpět! Jásají jeho fanoušci nejen v Belgii. V neděli vyhrál slavný Amstel Gold Race, ale ve vyjádřeních je opatrnější než jeho příznivci. „Doufám že jsem na dobré cestě, ale ještě není konec všech Ardenských klasik,“ říká mistr světa z roku 2012. Nejprve proměnil ve vítězstí středeční účast v Brabantském šípu a včera si připsal třetí prvenství v Amstelu – 252 km dlouhé klasice nejvyšší kategorie World Tour. Před třemi roky se mu podařilo navázat na triumf v „pivním závodě“ vítězstvími na Valonském šípu a další slavné jednorázovce Lutych – Bastogne – Lutych. Nyní má našlápnuto k podobnému kousku, který dokázal realizovat už jedině Davide Rebellin v roce 2004. Loni se Gilbertovi příliš nedařilo, ale to je tradiční úděl silničářů závodících v dresu mistra světa.
Prvenství v Amstel Gold Race se letos nepodařilo zopakovat Romanu Kreuzigerovi, ale až po nájezd do finálového stoupání Cauberg byl stále 
ve hře. Nakonec dojel na 18. místě se ztrátou pouhých 12 vteřin na vítězného Gilberta. Ve skupince s ním přijel do cíle například čtyřicetiletý Davide Rebellin, který se v dresu polského CCC vrací na závodní tratě po dvouletém trestu za doping. Zdeněk Štybar vyjel do Amstelu po sérii pozoruhodných výkonů v kostkových klasikách. Týden po Paříž-Roubaix se v závěru asfaltové nizozemské klasiky zapojil do úniku menší skupinky, ale pár kilometrů před cílem ho zastavily křeče. Po tak náročném programu není divu.
Kdo si počká, ten se dočká, řekl si nespíš Philippe Gilbert v průběhu více než 250 km dlouhého závodu. Trpělivě šetřil síly v balíku a závod rozhodl ostrým nástupem v nejprudším místě stoupání na cílový kopec Cauberg. Čelo závodu po převážnou část opanovala skupina s hrdinou dne – Vanavermaetem. Také další nástupy skončily nezdarem a pod finálovým stoupáním na Cauberg zůstalo nakonec ve hře o prvenství kolem padesáti závodníků. Mezi nimi i Roman Kreuziger. Gilbertovi nejprve pomohl „falešným“ nástupem týmový kolega Sanchez a pak už mistr světa z předminulé sezony zopakoval drtivý dlouhý finiš ze šampionátu, který se v roce 2012 konal právě ve Valkenburgu – na okruhu, který Amstel Gold Race kopíroval ve svých závěrečných 20 kilometrech. „Zaútočil jsem v místě, kde to každého nejvíc bolí. Týmoví kolegové odváděli prefektní práci po celý den. Když zaútočil Samuel, nebylo to pro mě samozřejmě žádné překvapení. Přesně takhle jsme to naplánovali a vyšlo to!“ Radoval se za cílem jedenatřicetiletý jezdec týmu BMC. Pro tento tým zatím letos žádné větší vítězství než na Amstelu nezískal. Už ve středu se dozvíme, jestli se Gilbertovi podaří učinit další krok k zopakování jeho triumfu v Ardenách. Na pořadu je Valonský šíp a v neděli pak klasikářskou sezonu zakončí Lutych – Bastogne – Lutych.
I kdyby se Gilbertovi nepodařilo Ardenský týden dotáhnout do vítězného konce, už nyní je zřejmá jeho letošní vysoká výkonnost. „Loňský rok nebyl pro mě dobrý. Potřeboval 
jsem změnu. Mám za sebou krásnou zimu! Klidnou a příjemnou. Žádné kolo, žádné běžky!“ Pochvaluje si Gilbert. „Potřeboval jsem přestávku. Hodně času jsem trávil s rodinou a přáteli,“ hlásil koncem zimy. V roce 2011 vyhrál 18 závodů a opanoval žebříček UCI. O rok později přestoupil do BMC a vyhrál světový šampionát, ale jinak sezonu s pouhými čtyřmi prvenstvími za podařenou považovat nemohl. Loni to bylo ještě horší. „Každý někdy potřebuje dobít baterky. Vřele doporučuju,“ říká Gilbert, který letos na Amstelu opět „chytil slinu“. Přesto se nehodlá závody zahltit. Jeho dalším cílem je až mistrovstvá světa ve Španělsku. Všechno ostatní považuje za přípravu. „Ještě jsem si trať neprojel, ale podle mapy profilu to bude náročný závod,“ říká Gilbert. Právě takové mu vyhovují. Vždyť během 252 km Amstelu nastoupal přes 4000 metrů! Ve zvlněném terénu je jako doma. Podobně jako třeba Peter Sagan. Dva největší favorité pro mistrovství světa? Možná, ale šampionát je v této chvíli strašně daleko. Přesto Gilbert plánuje s ještě větším předstihem: „Vždycky jsem měl rád Paříž-Roubaix. Příští rok mě uvidíte na kostkách!“
-MS- Foto: Patrick Verhoest
