Exceletní kolumbijský vrchař Nairo Quintana právě zahajuje sezonu na argentinské půdě etapovým závodem Tour de San Luis. Zdaleka není ve vrcholné formě a nic si tedy nedělá z toho, že ve čtvrteční etapě nestačil v závěrečném stoupání na Alto El Amago tempu momentálního lídra závodu Daniela Diaze a dalším dvěma jezdcům. „Zůstávám klidný a věřím si. Cesta k Tour de France je ještě dlouhá,“ komentoval v cíli Quintana téměř minutovou ztrátu na lídra argentinského týmu Funvic-Sao Jose dos Campos. Současně tím jednoznačně potvrdil své ambice: po roční přestávce se vrátí na Tour de France a druhé místo z roku 2013 hodlá rozhodně vylepšit! „Nairo disponuje lepšími předpoklady než jeho největší soupeři,“ tvrdí Mikel Zabala, kouč španělského Movistaru. Tímto výrokem Tour de France vlastně už začala. I když zatím jen verbálně…
Nedá se předpokládat, že by se Froome, Nibali a Contador nechali Zabalovými slovy vyvést z míry, nicméně trenérův názor svou váhu 
nepochybně má. „Chris Froome, Vincenzo Nibali a Alberto Contador jsou stejně nadaní, ale Nairo má ve svém genetickém základu ještě něco navíc. Na konci dlouhých těžkých etap Tour de France, v závěrečných pasážích stoupání, může jeho výhoda sehrát rozhodující roli. Soupeři mají stejně jako Nairo velmi dobrý wattový výkon i VO2, ale jeho výhodou nad nimi je skutečnost, že se narodil a stále žije v nadmořské výšce přes 3000 metrů,“ upozorňuje Zabala.
Genetické předpoklady Quintanovi jistě pomohly vyhrát loňské Giro d´Italia, když převzal růžový trikot po etapě přes Stevio v nadmořské výšce 2757 metrů. V této souvislosti je ovšem nutné připomenout jeho útok ze sjezdu v problematicky „neutralizované“ etapě. Přesto se jasně ukázalo, že konkurenty převyšuje zejména ve vyšších nadmořských výškách. „Soupeři také samozřejmě využívají trénink ve vysokohorském prostředí. Ale pokud se připravují několik týdnů třeba na Tenerife, znamená to pro ně odloučení od rodiny. Nairo se v přípravě nemusí vzdávat svého domova. Žije stále v kolumbijské Cómbitě se svou rodinou a malou dcerkou. Na kolo usedá na zápraží svého domu a po tréninku se vrací k rodině. To je pro něho důležité a také výhodou proti soupeřům jako jsou Froome, Nibali a Contador,“ soudí trenér Zabala.
Letošní Tour de France je považovaná za těžkou profilem, ale v souvislosti s nadmořskou výškou je užitečné si připomenout, že žádný cílový „kopec“ neleží výše než 1850 metrů nad mořem a v průběhu závodu se peloton jen čtyřikrát dostane do výšky přes dva tisíce metrů. V 11. etapě se přejíždí Tourmalet (2115 m n.m.), ale do cíle se téměř čtyřicet kilometrů sjíždí. Čistokrevným vrchařům nahrává profil 17. etapy, kde se z nejvyššího bodu na 139. kilometru (Col d´Allos – 2250 m) prudce sjíždí, ale do cíle už to není daleko. Vyhraje etapu ten, kdo první vyjede na Col d´Allos a zaútočí Nairo Quintana právě tady? Závěrečné stoupání (161. km) na Pra Loup (1620 m n.m.) není příliš dlouhé…
Velkou příležitost pro vrchaře představuje 19. etapa s nejvyšším bodem v podobně Col de la Croix de Fer, 2067 m n.m. Odtud se sice dlouze sjíždí, ale závěr je opět do kopce, a hodně dlouhého – na La Toussuire (1705 m n.m.). O vítězi 103. ročníku Tour de France zřejmě definitivně rozhodne až 20. etapa s přejezdem nejvyššího bodu závodu – 2645 m vysokého Galibiéru, ze kterého se 45 km klesá do městečka Bourg. Tam začne velké finále celé Tour de France – pověstných 21 zatáček na Alpe d´Huez (1850 m n.m.).
Při 103. ročníku Tour de France končí na vrcholu stoupání „jen“ 5 etap: Pierre Saint Martin (1610 m 
n.m.), Plateau de Beille (1780 m n.m.), Pra Loup (1620 m n.m.), La Toussuire (1705 m n.m.) a Alpe d´Huez (1850 m n.m.). Rozhodne Quintanova „genetická výhoda“, kterou soupeřům „vyhrožuje“ kouč Zabala? Nebo se Nibali, Contador, Froome či někdo další dokáží připravit tak kvalitně, že maličkému Kolumbijci nepomůže ani jeho „rodná víska“? V každém případě se dá letos v červenci očekávat mimořádně napínavá cyklistická podíváná.
Quintanovi nahrává skutečnost, že francouzští pořadatelé Tour připravili trasu bez dlouhé časovky. Drobný Kolumbijec se však bude muset ve 4. etapě vypořádat s více než 30ti kilometry klasikářských kostek – při 221 km dlouhé etapě mezi Seraingem a Camrai peloton několikrát protne trasu klasiky Paris-Roubaix. V této souvislosti ovšem Quintana sebevědomě prohlašuje: „Stal jsem se skutečným lídrem. V minulosti jsem jen poslouchal a dělal, co mi řekli. Dnes si už umím tým dirigovat.“ Zkušenější – letos pětadvacetiletý – Quintana by tedy měl kostky přežít nejen díky zlešující se technice jízdy, ale také s lepší ochranou svých týmových „bodyguardů“.
-MS- Foto: Movistar a autor
