Otázku z titulku nelze samozřejmě objektivně zodpovědět. Najdou se ovšem tací, kteří považují Ronde van Vlaanderen za vůbec největší cyklistickou událost roku nejen mezi klasikami. Přitažlivější než Tour de France! K obdivovatelům stavějícím na pomyslnou nejvyšší příčku cyklistického světa klasiku Okolo Flander patří například autor publikace o tomto Monumentu Edward Pickering, který říká: „Myslím si, že Ronde je nejlepší cyklistický závod světa. Tour de France mě taky dostává, ale jinak. Okolo Flander se nemůže s Tour měřit velikostí, ale v etapovém závodě se stává spousta věcí, které mě ničím nepřekvapí, zatímco přenos z Ronde vydržím sledovat celých šest hodin a jakmile závodníci vjedou pod první Hellingen, je o napětí postaráno až do konce závodu.“
„Je to tvrdá bitva, fascinuje taktikou, nevypočitatená a podmanivá. Závodníci se učí poznávat záludnosti Ronde celou kariéru a nikdy s tím nejsou hotoví. Pořadatelé tomu ovšem nahrávají. Každý rok více či méně mění trasu. Současná podoba trati vyhovuje hlavně silovým jezdcům, přesto si žádný – ani ten s nejlepší formou – nemůže být jistý, že v Ronde uspěje. Vítěz musí být fyzicky perfektně připravený a k tomu potřebuje optimální taktiku. Jenže ani to nemusí stačit, velmi často je k prvenství v Ronde taky zapotřebí štěstí. Proto je Ronde vždycky tak napínavé,“ dodává Edward Pickering. Závod Okolo Flander se poprvé uskutečnil v roce 1913 zásluhou Léona van den Hauteho – jednoho ze zakladatelů novin Sportwereld. Mnoho bylo napsáno o propojení Ronde s vlámským nacionalismem. Jisté je, že Vlámsko – Flandry patřilo na počátku 20. století k zaostalým částem Evropy a velký cyklistický závod významně přispěl k sebevědomí jeho obyvatel. Dnes je situace zásadně odlišná, Vlámsko je rozvinutá a také ambiciózní část Belgie – rozlohou menší, ale počtem obyvatel větší (57 %) polovina Belgického království.
Prvenství v Ronde van Vlaanderen je mezi cyklisty mimořádně cenné. Svědčí o tom i příběh Fabiana Cancellary, který vynaložil velké úsilí, aby se stal prvním čtyřnásobným vítězem Ronde. Radost mu překazil v posledním roce jeho kariéry Peter Sagan. V sezoně 2016 projel cílovou rovinkou v Oudenaarde s náskokem natolik dostatečným, že o svůj první vítězný Monument nemusel vůbec spurtovat. Na Cancellaru zbylo druhé místo. Švýcarský „Spartakus“ zůstane navždy zapsaný do historie závodu společně s další pěticí „jen“ trojnásobných vítězů. Jsou jimi: Achiel Buyesse (1941 – 1943), Fiorenzo Magni (1949 – 1951), Eric Leman (1970 – 1973), Johan Museew (1993, 1995, 1998) a Tom Boonen (2005, 2006, 2012). Fabian Cancellara se z prvenství těšil v letech 2010, 2013 a 2014.
Dvojnásobných vítězů Ronde je také šest. Patří k nim nejúspěšnější cyklista všech dob Eddy Merckx (1969, 1975). Loni zvítězil Philippe Gilbert po hodinovém sólu. Letošní Ronde startuje v neděli 1. dubna v Antverpách a cyklisté se do cílového Oudenaarde dostanou po 266,5 kilometrech. Před tradičním finále výjezdů na Oude Kwaremont a Paterberg je na trase čeká proslulá Muur-Kapelmuur v Geraardsbergenu – opětovně zařazená po pětileté přestávce v loňském roce. Letos mohou týmy postavit jen sedm závodníků. Mezi největší favority patří obhájce prvenství Philippe Gilbert a také Peter Sagan, o jehož výkonnosti i formě svědčí nedávné prvenství v Gent-Wevelgem. Chuť z rozpačitého jara má šanci si spravit Greg van Avermaet.
Mimořádně silnou sestavu vysílá do Ronde tým Quick-Step Floors. Ve startovní listině je kromě Gilberta také Zdeněk Štybar, Niki Terpstra a Yves Lampaert – suverénní vítěz středeční klasiky Dwars Door Vlaanderen. Premiéru v Ronde absolvuje Vincenzo Nibali (Bahrain-Merida). Soupeřem mu bude i Tiesj Benoot (Lottto-Soudal) – překvapivý vítěz Strade Bianche. Dlouhý je výčet spolufavoritů, ale žádnému z nich nemusí silné nohy a výtečná forma na těžké a záludné trase Ronde stačit. Dokonce ani v kombinaci s optimální taktikou. V nedělním aprílovém odpoledni se dozvíme, který s cyklistů přidal ke třem podmínkám nezbytným k prvenství v Ronde i nejvíce štěstí.
-MS- Foto: Quick-Step Floors Cycling Team a archív Patricka Verhoesta
