Nedělní svátek cyklokrosu na světovém šampionátu v Hoogerheide režíroval Zdeněk Štybar především mimořádnou fyzickou připraveností. Od dorosteneckých let ji budoval pod vedením Vojtěcha Červínka. Jeho trenérské metody se mnohdy v minulosti setkávaly s kritikou. Takovou zátěž přece nemůže vydržet! „Smáli se nám a Zdeněk to těžce nesl,“ vzpomíná Červínek na začátky práce s mladým závodníkem, který se v kritickou dobu naštěstí nezlomil. Štybarova kariéra je dnes v týmu Omega Pharma-QuickStep nasměrovaná k nejvyšším metám profesionální cyklistiky. A Vojtěch Červínek je mu stále nablízku. Vždy když potřebuje pomoci. Na mistrovské trati v Hoogerheide našel v pátek před šampionátem místo, kde pak Zdeněk úspěšně útočil na obhájce titulu Svena Nijse. O několik dní předtím na Mallorce zaznamenal Červínek rekordní rychlostní průměr Štybara na kontrolní kopcovité trase.
Zažil jste někdy v minulosti dramatičtější a přitažlivější souboj na mistrovství světa, než jaký včera více než hodinu předváděli na těžké trati Zdeněk Štybar se Svenem Nijsem?
Oba podali veliký výkon. Takové souboje se vidí málokdy. Byl to parádní cyklokros před padesáti tisíci diváky. Závod jsem si užil o to víc, že Zdeněk na trati reagoval na pokyny a plnil přesně to, co jsme si večer před startem řekli. Trať nebyla lehká, ale již dnes můžu říct, že za rok v Táboře bude ještě mnohem těžší. Mohlo se zdát, že Zdeněk se Svenem jedou pořád naplno, ale především Sven měl v závodě momenty, kdy se vezl a relativně odpočíval.
Závěrečnou přípravu před světovým šampionátem absolvoval Zdeněk Štybar na osvědčené Mallorce. Když ho tam spatřil Sven Nijs při jízdě ve stoupání, okamžitě ho pasoval do role svého největšího soupeře.
Na Zdeňkovi byla v každém tréninku vidět ohromná chuť a motivace. V posledním těžkém tréninku zajel na kopcovité trase, kterou tradičně absolvuje, rekordní watty s průměrem hodně přes třicet. Věděl jsem, že je fyzicky připravený jako nikdy dřív. Jeho výkonnost stále roste. Na mistovství světa v cyklokrosu formu samozřejmě vyladil, ale okamžitě pokračuje v přípravě na silniční sezonu. Znovu za ním brzy odlétám na Mallorku. Už jsme tam dopravili motorku, opatřili jsme ji „rolnou“. Zdeněk potřebuje vylepšit časovku.
V terénu příliš v této sezoně nezávodil. Bylo nutné ho výrazněji připravit v Hoogerheide po technické stránce?
Zdeněk už nepořebuje zásadní pokyny. Nesmíme zapomenout, že je zkušený závodník i když loňský rok strávil především na silnici. Technika v terénu se odvíjí od fyzické formy. Po této stránce byl stoprocentně připravený. V pátek jsme pilovali pasáže trati, kde by mohly nastat problémy. Místo, které pak v neděli vybíhal, zkoušel v tréninku vyjíždět. Z pěti výjezdů však dvakrát spadl. Rozhodl se tedy pro běh a v závodě se ukázalo, že tím nic neztrácí a současně neriskuje.
V předposledním kole ale Zdeněk upadl a ztrátu pak v kritickém okamžiku závodu dojížděl. Sám se vyjádřil, že v tu chvíli viděl své šance na zlato bledě. Věřil jste, že se mu podaří Nijse dorazit?
Po celý závod bylo vidět, že na to Zdeněk má. Nijs mu občas i odmítal střídat. I kdyby Sven neupadl, a udělal u toho plůtku školáckou chybu, Zdeněk by ho stejně dojel. Už ho měl na dosah, na nějakých deset metrů. Zdeňkův pád přišel ve chvíli, kdy si nechal víc nahustit kola. Jedna a půl desetinky atmosféry navíc se nemusí zdát moc, ale přesto tenhle zdánlivě malý rozdíl v nahuštění galusky přispěl k jeho pádu. Ten o výsledku závodu nerozhodl, ale jiný okamžik ho mohl ovlivnit zcela fatálně. Uprostřed závodu přijel Zdeněk do depa a sotva slezl z kola, ušla galuska. Pokud by se nerozhodl měnit kolo, bylo po nadějích! Ale k velkému závodníkovi patří i kus štěstí. Moc mu ten třetí dres přeju. Zdeněk si úspěchy vystál v dlouhé frontě. Dnes už na něho navazují dlaší kluci. Vědí, že cesta vede přes tvrdou přípravu. Kdysi se nám smáli a Zdeněk to těžce nesl. Pochybnosti okolí, jestli trénuje správně, ho zasekávaly do země. Naštěstí to vydržel psychicky. Dnes má zázemí velkého profesionálního týmu a plně si ho zaslouží. Byly však doby, kdy jeho táta utratil za cyklistický materiál všechny rodinné úspory. Byly to hodně těžké časy. Byli jsme v tom sami. Že jdeme správnou cestou, ukázal první domácí titul. Pak Zdeněk získal na mistrovství světa třiadvacítek první zlato…
Cestou náročnosti se pod vaším vedením vydal i Martin Bína. Také on absolvoval závěrečnou přípravu na Mallorce. Zatímco Zdeňkovi vyšel závod v Hoogerheide stoprocentně, Martin po skvělém začátku kvůli defektu závod nedokončil. Na jaký výsledek měl natrénováno?
Martin po pádu utrhl elektrický šaltr, ještě několikrát otočil klikama, ale pokračovat nemohl. Nemělo smysl běžet do depa, bylo to daleko. Těžce to nese, celý rok pracoval neobyčejně tvrdě a zasloužil si pořádný výsledek. Myslím si, že měl formu, aby bojoval o první pětku. Teď v únoru má ještě šanci prodat svoji výkonnost na závodech v Belgii. Přesvědčit, že do špičky patří. Ostatně on to už během sezony několikrát dokázal. Pak se znovu pustíme do další přípravy.
S Vojtěchem Červínkem přinese PelotonSport v tomto týdnu obsáhlejší rozhovor. Trenér mimo jiné prozradí kolik wattů dokáže Zdeněk Štybar utáhnout v okamžiku maximálního úsilí a jakou průměrnou wattovou zátěž zvládne Martin Bína v pětihodinovém tréninku s převýšením 3500 metrů.
Text: Manfred Strnad Foto: Patrick Verhoest
