Jako kluk chtěl být hokejistou. Dokonce si při exhibici zahrál s Jaromírem Jágrem a nahrál mu na gól. Ve čtrnácti letech však Leopold König poznal, že postavou se hvězdám NHL v budoucnu asi nevyrovná a zamířil k cyklistice. Letos v šestadvaceti už coby člen „druhodivizní“ stáje NetApp-Endura vytvořil jeden z rekordů Tour de France – sedmým místem zaznamenal nejlepší umístění nováčka. Hvězdný tým Sky, do jehož dresu se oficiálně oblékne 1. ledna 2015, projevil o Königa zájem již loni po Vueltě, kde skončil celkově devátý a vyhrál etapu. Definitivně se dohodli letos v průběhu Tour. König se má stát jedním z klíčových závodníků sestavy vedené Chrisem Froomem – loňským vítězem Tour de France. Za Leo Königem jsme se společně s fotografem Pavlem Myškou vypravili ve chvíli, kdy měl za sebou odpočinkový pobyt v lázních a „teambuilding“ s novým týmem. Celý rozhovor si můžete přečíst v týdeníku Téma, který vychází již zítra!
Leo, snil jste už jako kluk o nejvyšších sportovních metách – například prvenství v Tour de France? Nebo jste spíš typ, který přemýšlí jen o nejbližším kroku?
Těžko říct. Nepamatuju si přesně, jestli jsem už v dorostu toužil někdy jet Tour de France. Vždycky jsem se ale chtěl dostat nejvýš, kam to půjde. Nepřemýšlel jsem však o nějakém konkrétním cíli. Ale v koutku duše…asi tam Tour někde byla…
Stal jste se součástí týmu, který je ambicemi i kvalitou přirovnávaný k fotbalovému Realu Madrid. V internetových diskusích se však objevují 
názory vyjadřující obavy o vaši další kariéru. V týmu NetApp-Endura jste byl hlavním lídrem, ve Sky se prý „zahrabete“ v roli domestika.
Moje role se trochu změní, ale přicházím do Sky jako super domestik a na některé závody jako lídr. Samozřejmě vám mohou něco slíbit, ale pak musíte výkonnost reálně potvrdit na silnici a svou pozici obhájit.
Roli hlavního pomocníka Chrise Frooma zastával v posledních sezonách Richie Porte. Už jste měli možnost si pozice vyjasnit? Nehrozí naplnění pověstného hesla o dvou kohoutech na jednom smetišti?
Po sezoně jsem strávil skoro dva týdny v lázních. Vedení týmu po nás chtělo, abychom zapomněli na cyklistiku a pročistili si hlavu. S Chrisem Froomem a Richie Portem jsme se poprvé setkali na závodní jachtě v rámci teambuildingu a pak jsme dva dny společně trénovali v Nice, kde má Sky základnu. Je to ideální místo s příjemným klimatem a v okolí jsou dlouhé kopce na trénink. Oba jsou fajn kluci, na nic si nehrají. V příštích dvou letech se stanou mými nejbližšími spolujezdci, ale detailně jsme zatím nic nerozebírali. Další soustředění proběhne počátkem prosince na Mallorce, kde si už zřejmě ujasníme závodní kalendář. Nemyslím si, že jsme s Richiem Portem vyloženě konkurenti. Jsme na tom výkonnostně podobně, nebo je možná zatím o kousek lepší. Oba nás ta situace může posouvat. V každém případě je Richie pohodovej chlap.
Jak velké cítíte ve svých sedmadvaceti letech rezervy?
S šéfem týmu Davem Brailsfordem jsme se shodli na tom, že se ještě můžu zlepšit přibližně o pět procent. Do úplné špičky už nemám daleko. Je to vlastně kousek, ale stojí nejvíc úsilí (směje se).
Sky si vás vyhlédlo už loni, s konkrétní nabídkou přišli až letos. Čím jste je nejvíc přesvědčil?
Znali moje schopnosti v kopcích, ale definitivně se rozhodli až po časovce na letošní Tour de France, která se mi hodně povedla. Jela se až v závěru třítýdenního závodu a musím říct, že jsem se na ni moc těšil.
Počkejte, časovka je přece jízda bolesti. Úplně nadoraz. Na to se dá těšit?
Strašně jsem si časovku užil! Byla to už dvacátá etapa a věděl jsem, že tím Tour prakticky končí. Den předtím jsem spadl. Naštěstí v ochranné zóně. Ještě jsem ležel na zemi a už jsem se těšil, jak si další den sednu na tu „kozu“ a nebudu se muset s nikým strkat. Pojedu prostě sám! Bylo z toho páté místo a právě tenhle výkon přesvědčil Sky, že mám potenciál na celkové pořadí. Protože v kopcích umí dobře jezdit hodně jiných cyklistů, ale chybí jim komplexnost.
Znamená to, že jízda v početném pelotonu vám moc nevyhovuje?
Ale ne, to mi nevadí! Nikdo se však nestrká rád a Tour je prostě extrémní. Strašně nervozní! V tomto směru o moc horší než třeba Vuelta. V jakémkoli jiném sportu máte na svůj výkon čas a prostor. Na Tour si nejprve musíte prostor vybojovat, abyste mohli podat výkon.
Chris Froome se nechal slyšet, že se mu trasa příští Tour de France zamlouvá méně než itinerář Giro d´Italia s podstatně delší časovkou. Co to pro vás znamená?
Chris spíš vyjadřoval své pocity než pevné stanovisko. Nemyslím si, že by se Sky vzdalo myšlenky vyhrát Tour de France. Jeho rozhodnutí bude mít ovšem minimálně stejnou váhu jako názor vedení týmu. Mně zatím lehce naznačili, že bych mohl jet Giro i Tour.
Proč jste z několika nabídek zvolil právě Sky?
Dostal jsem tři srovnatelné návrhy smluv. V číslech velký rozdíl nebyl. Ve finále nerozhodovaly peníze, ale úplně jiné věci.
Které to byly?
Moc se mi líbí skladba týmu Sky. Nejsou tam žádní velcí sprinteři nebo klasikáři jako třeba Cancellara. Sky je zaměřený na celkové pořadí závodů Grand Tours a ty lidi jsou mi prostě bližší.
Jednou jste řekl, že jste spíš introvert…
Ano, celý ten tým si je povahově blízký. Ono je to dané i tím, že vrchaři tíhnou k dlouhým a často osamoceným tréninkovým jízdám v horách.
Hrála v rozhodování roli také skutečnost, že Sky razí poměrně nekompromisní politiku vůči dopingu?
To taky.
Nemohu se v této souvislosti nezeptat – jakou má podle vás naději Roman Kreuziger, že vyvázne bez trestu?
Obávám se, že pro Romana to dobře nevypadá. UCI a WADA se odvolaly k mezinárodnímu sportovnímu soudu. Statistiky mluví jasně. Devět vítězných sporů pro UCI, nula proher. Bohužel nebyly zveřejněny přesné Romanovy hodnoty. Jenom víme, že se k povoleným hranicím přiblížily tak závažně, že to musela UCI začít řešit. (Pozn. Rozhovor se uskutečnil ještě předtím, než Roman Kreuziger zveřejnil část údajů ze svého biologického pasu.) Rozhodně bych v tom nehledal válku mezi prezidentem UCI Cooksonem a týmem Tinkoff-Saxo, jak se někdy píše. Konspiračním teoriím nevěřím. Romanovi určitě nepomáhá momentální situace v týmu Astana (pozn. v tomto týmu Kreuziger závodil v letech 2011 – 2012 a nesrovnalosti v jeho biologickém pase se týkají právě tohoto období) se třemi dopingovými případy v krátké době za sebou. Výkyvy hodnot v rámci biologických pasů samozřejmě mohou nastat například z důvodu dehydratace nebo hormonálníích změn. UCI má k dispozici panel expertů a v posuzování sporných případů se musí shodnout celá trojice. Myslím si, že nemůže dojít k trestání nevinných lidí. Experti samozřejmě musí brát v potaz všechny okolnosti i tu možnost dehydratace a hormonálních změn. Pokud však shledají Romanovo odůvodnění nepřesvědčivé, nastane samozřejmě problém.
Stejně jako vy se i Roman Kreuziger narodil v Moravské Třebové. Je pouze o rok starší. Znáte se dobře?
V podstatě se neznáme. Roman vyrůstal v Plzni a úplně jinak. Ani na závodech jsme se moc nepotkávali.
Také cestou do světové špičky se zásadně lišíte. Roman už v patnácti žil a závodil ve Švýcarsku. Ještě nedávno se tvrdilo, že česká cyklistika nemá potenciál vychovat světového silničáře. Vy jste tu teorii dokonale rozboural.
Pět let jsem závodil za tým Whirlpool Hradec Králové a pak čtyři roky za německý NetApp ve „druhé divizi“. Moje cesta byla úplně jednoduchá. Bez Hradce bych nebyl v NetAppu a bez angažmá v tomto týmu by nepřišla nabídka ze Sky. Musím říct, že těch pět let ve Whirlpoolu pro mě znamenalo úžasnou školu. I díky trenéru Otovi Fialovi a manažeru Vladimíru Vávrovi.
Patříte do světové špičky profesionálních silničářů. Na mistrovství republiky jste se však na titul zatím neprosadil.
V podstatě jsem předurčený k tomu, že nikdy mistrák nevyhraju. To vím. Proto nejezdím klasické jednorázové závody a soustředím se na etapové. Jsem jinak stavěný. Podobně jako třeba Chris Froome – nedokončil posledních deset šampionátů.
Kdy jste poznal, že jste typický etapový jezdec?
Až druhým – třetím rokem v NetAppu. Všiml jsem si, že se mi nejvíc daří v dlouhých závodech. Všechny vítězné etapy byly od sedmé dál. To už něco značilo. Potřebuju trošku víc času. A ostatní se unavili (směje se).
Celý rozhovor s Leopoldem Königem si můžete přečíst v týdeníku Téma, který vychází již zítra!
Manfred Strnad Foto: Pavel Myška
