U Lance se projevoval zdravý zájem o vědu a také psychologii sportu. Měl radost, když dokázal získat informace o každém z aspektů plavání, běhu a cyklistiky. Eder se dozvěděl o testování pro studijní účely, které se konalo v Cooper Institute – sportovní laboratoři v Dallasu. Prováděli tam tehdy výzkum účinku chladicích vest na sportovce. Měřili jim teplotu tělesného jádra, když sportovci předtím museli s vestou běžet 60 minut. Místo honoráře umožnila laboratoř dobrovolníkům absolvovat zadarmo test V02 max. Tahle známá hodnota je ve vytrvalostních sportech hodně důležitá a je měřítkem výkonnostních možností sportovce. Jde v podstatě o zjištění, jak účinně dokáže organizmus spotřebovat kyslík. V dallaské laboratoři se testovalo na běhátku. Lance si podobně jako další účastníci testu nasadil na obličej masku a vyběhl…
Asi za týden zavolal Ederovi ředitel Cooper Institutu. „Ten kluk, kterého jste přivedl, má druhou nejvyšší hodnotu V02 max, jakou jsme tady za celou historii naměřili,“ dozvěděl se tehdejší Lancův guru. Test potvrdil to, co Armstrong každému vykládal: jeho potenciál se zdál nekonečně velký. O měsíc později o něm vyšel článek v Triathlete magazine, ve kterém prozradili hodnotu V02 max mladého závodníka – 79,5 ml/kg. Tenhle údaj hovořil jasnou řečí: Lance Armstrong patří do světové špičky.
Na cestě do ní byla samozřejmě ve hře Lancova ctižádost. Eder měl přítele, který bydlel v Del Mar, severně od San Diega. Tohle město se 
stalo Mekkou triatlonu i dalších vytrvalostních sportů pro svou jedinečnou polohu a stálé celoroční klima. Teplota se tam stabilně pohybuje v rozmezí 60 až 75 stupňů Fahrenheita. Lance Armstrong měl jedinečnou příležitost trénovat v San Diegu po celé léto. Plaval s profesionálními plavci a poprvé ve svém sportovním životě vyjížděl dlouhá stoupání do nadmořské výšky téměř dvou tisíc metrů. Každý den testoval Lance své nohy v terénech, které připomínaly Pyreneje nebo Alpy. V serpentinách vedoucích na vrchol Mount Palomar si poprvé vyzkoušel, jak chutná skutečný horský výjezd. Když se po měsíci stráveném v San Diegu vrátil do Plana, podepsal sponzorskou smlouvu s výrobce brýlí Oakley. Jeho výkony na kole v rámci závodů v triatlonu neunikly pozornosti trenérům US Cycling, kteří ho v roce 1989 pozvali na tréninkový kemp do Colorado Springs zaměřený na výběr závodníků pro juniorský světový šampionát v cyklistice, který se konal v červenci v Moskvě. Mladý Lance Armstrong se v té době na cyklistiku nespecializoval, ale viděl v tom příležitost podívat se zadarmo do Ruska.
Příprava zabírala Armstrongovi stále více času a odnášela to škola. Učitelé v Plano High School ovšem neměli pro absence mladého sportovce velké pochopení. Dali mu na srozuměnou, že pokud by měl znovu odjet na delší dobu, nepřipustí ho k závěrečným zkouškám. Lance už tak promeškal značnou část školní výuky. Jeho matka Linda oslovila všechny soukromé školy v Dallasu a okolí, až nakonec našla jednu – Bending Oaks High School, kde byli ochotní nechat ho dostudovat. Škola byla známá problémy s drogami, zejména s heroinem, jak později na své studium Armstrong vzpomínal. Také se tam vyskytl nezvykle vysoký počet sebevražd, ale pro Armstronga bylo podstatné, že učitelé byli ochotní s ním pracovat a pustit ho k závěrečným zkouškám. Jeho nevlastní otec Terry, který už byl v té době s Lindou rozvedený, zaplatil školné a Armstrong skutečně školu absolvoval a získal diplom.
Sedmnáctiletý Lance Armstrong na juniorském světovém šampionátu v Moskvě absolutně ignoroval pokyny trenérů ohledně spolupráce s týmem a v závodě šel velice rychle do úniku. Dlouho za sebou nechával plejádu nejlepších mladých cyklistů světa, ale peloton ho nakonec kilometr před cílem dostihl. Lance klasifikovali na 73. místě, což nebyl nijak pozoruhodný výsledek. Jeho sólová jízda ve větru, kdy dlouho odolával balíku za sebou, však zanechala ohromný dojem. Po návratu domů se Lance cítil jako Superman. Dokončil střední školu a stál na prahu kariéry profesionálního triatlonisty. Viděl před sebou skvělou perspektivu – zájem žen, slávu, štěstí a spoustu peněz. Choval se jako hvězda fotbalového týmu University of Texas, která právě podepsala několikamilionovou smlouvu v NFL. Lance toužil po auťáku a měl to být pořádný bourák. Moc se mu líbil velký sportovní model Chevrolet Camaro Z/28. Na jeho koupi částečně použil peníze z prize money, které vyhrál v triatlonech a také mu půjčil Jim Hoyt. Auto bylo registrované na jeho jméno, čehož později velmi litoval.
Jedné noci roku 1989 se Lance vracel se svými přáteli z party v Dallasu. Uháněl po dálnici, když za sebou uviděl záblesky majáku policejního vozu. Hoši předtím samozřejmě nepili jen iontové nápoje. Lance nechtěl riskovat ztrátu řidičáku, a tak svůj Chevy Camaro rychle zastavil u krajnice a utekl do polí. Stejně jako další dva jeho kamarádi dobře věděl, že kondice policistů na ně stačit nebude. Další dva mladíci však v autě zůstali. Policie je uvěznila. Nikdo neřekl, kdo řídil a tak si policisté došlápli na majitele auta. Pro Hoyta si přijeli ještě v noci a taky ho uvěznili. Navíc musel zaplatit sbírku pokut za rychlou jízdu, kterou se Lancovi podařilo nastřádat. Po této události přestal Hoyt se svým chráněncem mluvit. Lance pak začal závodit za tým sponzorovaný Hoytovým hlavním konkurentem – novým cyklistickým obchodem Wheels in Motion.
V té době zavolal Mike Fraysse, který spolupracoval s cyklisty jako Greg LeMond a Andy Hampsten, Eddie Borisewiczovi. Ten společně s Thomem Weiselem právě zakládal profesionální cyklistický tým Montgomery. „V Texasu závodí v triatlonu jedno mladé zvíře,“ zachrčel Fraysse do telefonu svým výrazným přízvukem člověka z New Jersey. „Ale vůbec neví, co dělá,“ dodal. Fraysse pověděl Eddiemu o časech, jakých Lance Armstrong dosahoval na kole v rámci triatlonu a taky o jeho bizarním představení na juniorském šampionátu v Moskvě. Tohle přesně Eddieho B zajímalo: nevybroušené diamanty. Znal způsob, jak jim dodat lesk. Zajel se na toho mladíka podívat do Austinu. S kovbojským klouboukem na hlavě se při závodě v triatlonu postavil u kraje silnice, kudy měl za chvíli mladý talent projet. Vůbec ho nezajímalo, jak Lance Armstrong plave a jak poběží do cíle. Chtěl ho vidět jenom na kole.
Další ukázku z knihy Wheelmen, kterou můžete v anglickém originále zakoupit prostřednictvím VeloBooks.cz, najdete na stránkách PelotonSportu příští úterý – 1. listopadu.
Přeložil: Manfred Strnad Foto: archív
