Lance Armstrong zvítězil v Tour de France 1999 se zdrcujícím náskokem 7 minut a 37 vteřin před Alexem Züllem. Od chvíle, kdy oblékl „maillot jeune“, ho na doping testovali každý den. Výsledky byly negativní – až na jeden případ z prvního týdne závodu. Pozitivní výsledek na zakázaný kortison byl dlouho utajovaný a nebýt francouzského listu Le Monde, veřejnost by se o něm nikdy nedozvěděla. UCI neměla rok po aféře stáje Festina zájem ničit image „Tour obrody“, jejímž symbolem byl muž, který překonal rakovinu. Lance Armstrong se stal příkladem pro miliony lidí na celém světě. Jeho příběh dojímal a současně inspiroval. Jenže reportéři z Le Monde se dostali ke zdroji informací z laboratoře a hodlali je zveřejnit.
Armstrong s Bruyneelem neměli strach z UCI, ale pokud by Le Monde skutečně otiskl informaci o pozitivním dopingovém nálezu závodníka, musela by na to UCI nějak reagovat. Ve skutečnosti dostal Armstrong injekce steroidů ještě před závodem, proto byl test pozitivní na jeho začátku. Armstronga překvapilo, že testy šly při Tour de France tak „do hloubky“. V průběhu sezony 1999 se na steroidy nikdy netestovalo. Jenže UCI se ocitla pod tlakem Mezinárodního olympijského výboru a při TdF testy na steroidy zavedla.
Když se Armstrong, Gorski a Weisel dozvěděli, že Le Monde otiskne článek o Lancově pozitivním testu na kortison, rychle vymýšleli řešení. Nakonec se shodli na tom, že bude nejlepší, když lékař týmu dr. Garcia del Moral předepíše Armstrongovi lék, který kortison obsahuje a předpis antidatuje ještě před zahájením TdF. Del Moral znal mastičku, která kortison skutečně obsahuje. UCI jeho lékařský předpis uznala a Lance Armstrong mohl v Paříži triumfálně slavit své první vítězství v Tour de France. Jen pár hnidopichů poukazovalo na skutečnost, že Armstrong neuvedl mastičku na opruzeniny do seznamu užívaných medikamentů před Tour a nedostal tedy na ni terapeutickou výjimku. Ve vřavě oslav však poznámky rýpalů nikoho moc nezajímaly… Armstrongův triumf byl prvním vítězstvím Američana v TdF v barvách amerického týmu v historii nejprestižnějšího cyklistického závodu světa. Již dvanáct roků předtím ho předpověděl Eddie Borysewicz, když řekl, že by něco takového bylo stejně neuvěřitelné jako prvenství francouzského baseballového týmu ve World Series.
Oslavy v pařížském Musée d´Orsay byly velkolepé. Všechno platil Thomas Weisel. Jeho investice do týmu se konečně vyplatila. Když ne 
finančně, tak na poli slávy určitě. Gorski zajistil kontrakt s titulárním sponzorem na další dva roky. Armstrong podepsal s týmem US Postal Service novou smlouvu na sezony 2000 a 2001, která mu zaručovala roční příjem 2,5 milionu dolarů. Po návratu do USA se Armstrongovi dostalo pozvání Billa Clintona do proslulé Oválné pracovny. Cyklista věnoval prezidentovi jedno ze svých kol značky Trek. Bylo možné představit si lepší reklamu? Armstrong se stal hlavním reklamním tahákem dalších značek – například Nike.
Zatímco Lance Armstrong závodil ve Francii, Bob Stapleton vyjednával s nakladatelstvími v New Yorku o autorských právech na jeho memoráry. Když Armstrong vyhrál první etapu Tour, stála práva 300 tisíc dolarů. Když získal v dalším průběhu na své soupeře náskok minutu a patnáct vteřin, cena se vyšplhala na 400 tisíc… Nakonec práva vydat příběh Lance Armstronga získalo vydavatelství Putnam. S Lancem Armstrongem ho napsala Sally Jenkinsová, která se do té doby s Armstrongem nikdy nesetkala. Z jejich spolupráce vznikl titul It´s Not About the Bike: My Journey Back to Life, kterého se prodalo víc než milion výtisků a stal se mezinárodním bestselerem.
Před záhájením sezony 2000 podepsal Armstrong další smlouvy s hodnotou převyšující sedm a půl milionu dolarů. Americká pošta – US Postal Service – věnovala cyklistickému týmu 8 milionů dolarů ze svého rozpočtu. Nutno dodat: pouze 8 milionů. Celkový rozpočet na reklamu do té doby v Evropě naprosto neznámé organizace činil 146 milionů dolarů! Díky Lanci Armstrongovi se americká pošta dostala do povědomí obyvatel celé planety…
Prvenství v Tour de France roku 1999 změnilo Armstronga v celosvětově známou celebritu. Mohl skončit se závoděním a do konce života by si mohl jen užívat. Na nic takového však nepomýšlel. Naopak spřádal plány na obhajobu prvenství. S nástupem sezony 2000 se v pelotonu začaly šířit pověsti o tom, že byly objeveny nové testovací metody na zjištění EPO. Úkolu zadaného Mezinárodním olympijským výborem se zhostil dr. Francesco Conconi. Mezi cyklisty zavládly obavy. Lance Armstrong je ovšem nesdílel. Svým přátelům se zmínil, že není čeho se bát, protože Conconi je mentorem Michele Ferrariho a prozradil mu, jak se dá na testy na EPO vyzrát.
Přeložil: Manfred Strnad Foto: Wheelmen a archív
Další ukázku z knihy Wheelmen, kterou můžete v anglickém originále zakoupit prostřednictvím VeloBooks.cz, najdete na stránkách PelotonSportu příští úterý 28. března.
