V sezoně 2001, ve které Lance Armstrong vyhrál potřetí Tour de France, došlo v souvislosti s dokonalejšími dopingovými kontrolami k několika závažným skutečnostem. Aplikace EPO se už cyklistům nezdála bezpečná – pozornost tedy obrátili ke krevním transfuzím. Posledním varováním byl pozitivní test Lance Armstronga při Tour de Suisse, ze kterého se ovšem „vykroutil“ díky „péči“ UCI. Mezi závodníky týmu US Postal, kteří si najali dr. Michele Ferrariho, aby jim pomohl se v nových poměrech zorientovat, byl i George Hincapie. Italský lékař razil teorii, že transfuze mohou být účinnější, když se zkombinují s malými – nezjistitelnými dávkami EPO. Do americké stáje přibyl nový jezdec – Floyd Landis, který měl nahradit Tylera Hamiltona. Někdejší věrný domestik Armstronga se v týmu dostal do potíží a raději zvolil odchod ke konkuenci – do dánské sestavy CSC.
Floyd Landis dorazil na první společný kemp s ostatními „Pošťáky“ v prosince 2001. Právě podepsal smlouvu, která mu zaručovala 60 000 dolarů ročního příjmu. Landis byl nadšený, že se může stát spolujezdcem věhlasných cyklistů a zejména Lance Armstronga. V mennonitské víře vychovávaný Landis znal svého hrdinu především díky četbě knihy It´s Not About the Bike. Hltal stránku za stránkou a věřil všemu, co se v té knize píše. Čím blíže však Landis poznával skutečného Armstronga, zjišťoval, jak se liší od toho „literárního“. Při tréninkovém kempu v texaském Austinu se jednou večer cyklisti vypravili navštívit pánský noční klub „Yellow Rose“. Naskládali se do velkého černého Suburbanu – s Armstrongem za volantem. Frčeli městem tak rychle a projížděli jednu červenou za druhou, že se Dave Zabriskie zeptal Floyda: „V tomhle městě snad vůbec nejsou policajti?“
V průběhu tréninkového kempu se Floyd Landis taky seznámil s Johanem Bruyneelem. O dopingu už leccos zaslechl a v této souvislosti očekával, co se bude dít. A rovnou se Bruyneela zeptal. Podle Landise odpověděl Bruyneel: „Podívej se, zatím pokračuj v tréninku. Aź přijde čas, a pokud to bude nutné, něco vymyslíme.“ „Skutečnost, že to úplně nezavrhl, bylo všechno, co jsem v té chvíli potřeboval vědět,“ řekl později Landis. Do roka „jeho čas“ skutečně přišel.
Přeložil: Manfred Strnad Foto: Wheelmen a archív
Další ukázku z knihy Wheelmen, kterou můžete v anglickém originále zakoupit prostřednictvím VeloBooks.cz, najdete na stránkách PelotonSportu ve pátek 21. dubna.
