Čtvrté prvenství v Tour de France proměnilo Lance Armstronga v globální ikonu. V roce 2002 se stal v tomto prestižním závodě nejúspěšnějším Američanem, když předstihl trojnásobného vítěze Grega LeMonda. Už jen jediný triumf mu zbýval k vyrovnání rekordu legend – Anquetila, Merckxe, Hinaulta a Induraina. Časopis Sports Illustrated ho prohlásil za Světového sportovce roku a agentura Associated Press mu tento titul dala také – v rámci mužské sportovní sféry. Za projevy před auditoriem rozličných institucí dostával Armstrong šestimístné honoráře. Stal se blízkým přítelem tehdejšího prezidenta USA – George W. Bushe, který ho v září 2002 jmenoval poradcem v týmu zaměřeném na léčbu rakoviny.

Sportovní novinářka Sally Jenkinsová napsala o Armstrongovi pokračování memoárů s názvem Každá vteřina se Lance Armstrong s týmem US Postal Service.počítá. Kniha se setkala s velkým ohlasem i komerčním úspěchem. Ačkoli v té době nebylo ve Spojených státech proti Lanci Armstrongovi vzneseno žádné obvinění v souvislosti s dopingovými látkami, v životopise vykreslil sám sebe jako oběť, kterou neustále pronásledují dopingoví komisaři. Popsal například, jak mu na dveře zaklepali ve chvíli, kdy se jeho manželka právě chystala do porodnice, kde se pak narodila dvojčata Isabelle a Grace. V knize se Armstrong také zmiňuje o svém příteli Robinu Williamsovi. Dobyl slávu a zvenčí se zdálo, že i štěstí. Jeho rodinný život se však  pomalu začínal rozpadat. Zhoršoval se i vztah s matkou, která se rozvedla se svým tehdejším manželem Johnem. Emoční stres zaháněla prací. Lance jí vypomáhal finančně a každý rok ji zval do Paříže na slavnostní ceremoniál v cíli Tour de France. Někteří jeho staří přátelé a známí si však všimli, že ji jen zřídka navštěvuje. Lance trávil hodně času v Evropě – s manželkou Kristin žili v Nice a později ve španělské Gironě. Lance se jen výjimečně dostal k tomu, aby Lindě zavolal. Hodně jí chyběl vnuk Luke. Cítila se osamělá.

Když Armstrongovi na podzim 1996 diagnostikovali rakovinu, uběhl sotva měsíc a stejnou diagnózu vyřkli lékaři i v případě jeho blízkého přítele J. T. Neala, kterého uznávala celá sportovní komunita v Texasu. Mnoha plavcům, atletům i cyklistům se stal bližším člověkem, než byl jejich vlastní otec.  Jeho přátelství mnoho znamenalo také pro Lance Armstronga. „Slyšel jsi o J.T.?“ zeptala se Linda jednou  Lance ve vzácné chvíli, když spolu mluvili. „Ne, v poslední době o něm nic nevím,“ odpověděl Lance a vysvětlil matce, že mají s Kristin na starosti spoustu věcí.

Po svém třetím rozvodu potkala Linda dalšího muže – Ed Kellyho, vdovce a šéfa jedné z poboček IBM. Poprvé se setkali v roce 2001 a brzy se do sebe zamilovali. Plánovali svatbu. Linda chtěla, aby se jí Lance zúčastnil. Souhlasil, ale navrhl jiný termín – v červnu. Měsíc před svatbou jí však zavolal, že nemůže přijet. Linda a Ed se vzali v Dallasu v termínu vyhovujícím Lancovi. Ten ale nedorazil. Nedostavil se ani J. T., který měl blízko i k Lindě a těžce nesl, jak Lance svou matku opomíjí. J. T. Nemohl na svatbu přijet, protože v té době absolvoval další kůru chemoterapie a transplantaci kostní dřeně. Obě metody na něho neúčinkovali a tak se obrátil k alternativní medicíně. Ani ta nezabrala. Věděl, že mu už mnoho času nezbývá a vyčítal si, že neřekl Lancovi přímo, aby se o svou matku více zajímal.

Lance Amstrong a J. T. Neal v roce 1996.Lance byl kdysi téměř součástí rodiny J. T. Neala. S jeho třemi dětmi jedl u stejného stolu a s Francis, manželkou J. T., měli podobný smysl pro humor a hodně se společně nasmáli. Ke konci trpěl J. T. bolestmi, ale ještě chtěl v sobě najít sílu k napsání vzpomínek na Lance Armstronga. Hodlal ho vylíčit jako narcistu, který ho využil, když se mu to hodilo. Jako člověka, který postádá empatii pro druhé. Jeho přátelé mu však plán rozmluvili. Nic dobrého by z toho nevzešlo. V říjnu 2002 J. T. zavolal Lindě, že je v nemocnici. Linda se tam chtěla okamžitě vydat, ale J. T. ji řekl, ať nejezdí, že jeho nemocniční pokoj není uklizený. Linda pochopila, že se J. T. loučí. Chtěla, aby mu Lance zavolal. Vytočila jeho telefonní číslo, ale ozval se jen záznamník. Později mu znovu volala. Někdo zvedl sluchátko. Bylo slyšet, že se tam koná bujará party. Ten člověk řekl Lindě, že Lance teď nemůže přijít k telefonu. Další den byl šestým výročím Lancovy diagnózy a tak pozval domů větší společnost. Party se zúčastnili také rodiče Kristin, ale Lindě o sešlosti neřekl. Na druhý den J. T. zemřel. Na pohřeb přišlo mnoho přátel J. T. ze sportovních kruhů i z University of Texas. Přišla i Linda, ukázal se také Lance. V nekrologu zazněla slova uznání – J. T. znamenal pro Texasskou universitu velký přínos. „Chtěl se s tebou rozloučit a říct ti, že tě měl rád, synu,“ obrátila se Linda k Lancovi. Řečník zdůraznil práci J. T. jako maséra a terapeuta zejména plavecké skupiny a že také pomáhal cyklistům. Konkrétní jméno Lance Armstronga nevyslovil.

Přeložil: Manfred Strnad Foto: Wheelmen a archív

Další ukázku z knihy Wheelmen, kterou můžete v anglickém originále zakoupit prostřednictvím VeloBooks.cz, najdete na stránkách PelotonSportu příští pátek 19. května.