Úvod sezony 2004 prožíval Lance Armstrong se smíšenými pocity. Na sportovním poli se mu dařilo. Nad budoucností týmu se však vznášela nejistota. V dubnu vyhrál Tour de Georgia – sedmidenní závod, který se v té době stal nejvýznamnějším etapákem ve Spojených státech. Armstrongovo vítězství přitáhlo pozornost k celému regionu – v krátké době pak do Georgie přitekly miliony dolarů z turistiky. Nepříjemné bylo, že titulární sponzor týmu – US Postal Service – ohlásil s koncem sezony odchod z cyklistiky. Po mnoho let pumpoval do Armstrongova týmu peníze vybrané v USA na daních a tenhle luxus měl skončit. Nastal čas hledání nového hlavního sponzora. Tohle se ovšem v profesionální cyklistice děje neustále a ani hvězda, jakou byl Lance Armstrong, nebyla ušetřena nejistoty co bude dál…
Do Evropy se L.A. vrátil v květnu. Trénoval společně s Georgem Hincapiem a Floydem Landisem převážně ve španělské Gironě – pod 
dohledem Michele Ferrariho. Italského lékaře čekalo v té době soudní přelíčení – v souvislosti s obviněnín, že je zodpovědný za dopování velkého množství cyklistů z celého světa. To mu však nebránilo v tom, aby v Pyrenejích téměř denně sledoval trojici připravující se na Tour de France. Ferrari je doprovázel ve svém pověstném starém „station wagonu“. Na vrcholcích stoupání jim odebíral krev, jejíž hodnoty pak porovnával s wattovými údaji. Ferrari s sebou vozil malý přístroj schopný analyzovat hladinu laktátu a zjišťoval, jak se při určitém watttovém zatížení zvyšuje kondice Lance Armstronga a jeho dvou nejdůležitějších pomocníků.
Zatímco tahle skupinka trénovala během týdne v horách, Sheryl Crow trávila volný čas v jižní Francii psaním hudby, turistikou v okolí Girony, nakupováním a návštěvami Lance v přestávkách jeho přípravy. Michele Ferrari na konci jednoho z tréninkových dní prozradil Floydu Landisovi „sladké tajemství“. Dosáhl „magického čísla“ – 6,7. Floyd dokázal po určitou dobu udržet svůj výkon na hodnotě 6,7 wattu na kilogram své váhy, což podle Ferrariho kalkulací znamenalo, že je dostatečně dobrý, aby mohl pomýšlet na vítězství v Tour de France. Landisova data Armstronga vyburcovala k ještě usilovnějšímu tréninku. Přece nemůže být slabší než jeden z jeho domestiků! Ferrariho data pro Landise mnoho znamenala. Již nějaký čas přemýšlel o tom, že stáj US Postal Service opustí. Zájem o něho projevily mnohé konkurenční týmy. Landis neměl u „Pošťáků“ špatnou smlouvu, ale potřeboval víc penez. Všechny dokázal rychle utratit. Za auta, za dům a dárky pro svou rodinu. Nešetřil a dostal se do dluhů.
Dalším důvodem k úvahám o změně prostředí bylo, že v USPS se všechno točilo kolem Lance Armstronga a zbytek jezdců se dostal do pozice 
„majetku týmu“. Landis si všiml, že zatímco Lance má k dispozici nejnovější materiál a nemívá s ním problémy, ostatní jezdci se musejí spokojit se starším zbožím. Dospěl k podezření, že USPS nejnovější vybavení prodává. Zavolal tedy Scottu Daubertovi z Treku a chtěl vědět, jak se věcí mají. Zeptal se ho, kolik toho Trek týmu dodává. Dostal odpověď: Tucty kol. Rozhodně dostatečný počet, aby každý jezdec stáje měl k dispozici do každé sezony několik nových rámů. „Kam se ta kola poděla?“ Kladl si Landis otázku. Zavolal také do Shimana a ohledně jejich komponentů – klik, středů, pastorků, řetězů a dalších součástek se dozvěděl to samé co od zástupce Treku. Všeho bylo tolik, že by každý z cyklistů stáje mohl měnit všechny komponenty několikrát za sezonu.
Po klasice Paříž – Roubaix konané v dubnu se Landis sešel na společné veřeři s několika dalšími závodníky týmu a členy vedení – včetně Geerta „Duffy“ Duffeleera, který zodpovídal za materiální vybavení. Když se ho Landis přede všemi zeptal, jak to chodí s materiálem, Duffy mu ostře odpověděl: „Kdo si myslíš, že jsi!?“ Později Landisovi zavolal Bruyneel a vysvětlil mu, že část vybavení se prodává na „second hand“ trhu v Belgii. Za jedno kolo se dalo utržit kolem 5000 dolarů a díky tomu se mohly – mimo účetnictví – nakupovat prostředky na zvyšování výkonnosti. Tohle vysvětlení ovšem Floyda Landise moc neuspokojilo.
Přeložil: Manfred Strnad Foto: Wheelmen a archív
